V úterý 27. ledna 2015 odpoledne proběhl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář věnovaný elektronickému zdravotnictví, eHealth. Seminář se konal z popudu Platformy pro elektronické zdravotnictví a zaštítil jej předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR poslanec Rostislav Vyzula.
Jménem Platformy pro elektronické zdravotnictví vystoupil na semináři Ing. Jiří Čížek, členy správní rady Českého národního fóra pro eHealth. Ve svém vystoupení připomněl historii rozvoje služeb elektronického zdravotnictví v České republice a klíčové projekty, jako například elektronický identifikátor, zdravotnické registry, evropské projekty jako například Calliope či epSOS, elektronickou preskripci či elektronické zdravotní knížky zdravotních pojišťoven. Připomněl, jak některé zdravotní pojišťovny užívají své elektronické zdravotní knížky jako nástroj v soutěži o pojištěnce. Uvedl také úspěšné regionální či sektorové projekty, například v nemocnicích kraje vysočina či v Centru mezistátních úhrad.
Pan Ing. Erik Fišer vystoupil jako poradce předsedy výboru pro zdravotnictví PSP. informoval účastníky semináře o shodě mezi výborem pro zdravotnictví a Ministerstvem zdravotnictví. Zdůraznil význam klíčových registrů, a to registru pracovníků, zdravotnických zařízení, léčivých přípravků a pacientů. Tyto registry by měl vést stát.
Dále zdůraznil Ing. Fišer potřebu vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě a sdílet ji mezi zdravotnickými zařízeními. Připomněl příklad staršího pacienta s oteklým jazykem, který při ošetření na pohotovosti není schopen uvést, jaké léky užívá. Zdůraznil potřebu propojení systému elektronické preskripce se záznamem klinických informací, tedy se zdravotní dokumentací pacienta s cílem podpory rozhodování lékaře.
Závěrem Ing. Fišer připomněl význam telemedicíny, elektronického vzdělávání a zdravotního portálu.
Jménem Ministerstva zdravotnictví vystoupil pan Ing. Jiří Borej. Je členem Řídícího výboru tvorby eHealth strategie Ministerstva zdravotnictví a podílí se na tvorbě národní strategie eHealth. Ministerstvo zdravotnictví předloží Národní strategii eHealth v třetím čtvrtletí roku 2015. narozdíl od minulých snah, tentokrát je přístup ke strategii celistvý. Pracovní skupina dostává podklady a připomínky z mnoha stran uživatelů systému a mapuje je. vychází z metodiky tvorby veřejných strategií, vypracované Ministerstvem pro místní rozvoj. Příprava strategie rozvoje eHealth je dobře organizovaná: má svého garanta (náměstek ministra Philipp), řídící výbor ve kterém jsou zastoupeni i poslanci, koordinátora (p. Schellong) i pracovníka, kterým je pan Borej. Širší tým tvoří 36 členů.
Závěrem semináře vystoupil MUDr. Pavel Kubů, člen správní rady Českého národního fóra pro eHealth, jménem Platformy pro elektronické zdravotnictví. Ve své prezentaci zdůraznil přínosy ehealth pro pacienty. Věnoval se mimo jiné i problematice telemedicíny.
V dlouhé a pestré diskusi upozornila prof. Zvárová na projekty Akademie věd ČR a připomněla velké rezervy, které máme v elektronizaci zdravotnické dokumentace. Dr. Šteflová připomněla možnost podpory ze strany WHO při tvorbě koncepce, dr. Cabrnoch představil České národní fórum pro eHealth a jeho již téměř osmiletou činnost, Ing. Rous zase vzdělávací projekt v Thomayerově nemocnici. Ing. Pilz varoval před tím, aby se eHealth stal znovu nástrojem politického boje.
Prezident komory lékárníků dr. Chudoba žádal možnost vyměňovat si se souhlasem pacientů zdravotní informace, zdravotníci se tomu podle prezidenta Chudoby nebrání. Jménem praktických lékařů odmítl dr. Mucha démonizaci lékařů jako těch, kdo se eHealth brání.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví Ing. Shima uvítal, že se po devíti letech konečně problematikou eHealth zabývají i poradci ministra. Začínáme znovu, začínáme pozdě, ale máme šanci začít dobře. Dále upozornil na zdravotní aplikace chytrých telefonů, které podle něho jsou částečně řešením pro sdílení zdravotních informací.
Celý seminář shrnul v závěrečném vystoupení administrátor Platformy pro elektronické zdravotnictví dr. Petr Struk. Služby eHealth jsou součástí zdravotnictví, jejich uživateli jsou zdravotníci a jejich pacienti.
Brusel 13. ledna 2012 - Komise dnes symbolicky zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 zveřejněním výsledků nového průzkumu Eurobarometr. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že 71 % Evropanů si uvědomuje stárnutí evropské populace, avšak pouze 42 % respondentů považuje tento vývoj za alarmující (zcela odlišně vnímají tuto skutečnost tvůrci politik, kteří považují stárnutí obyvatelstva za jeden z největších problémů Evropy).
Většina obyvatel se domnívá, že lidé ve věku 55 let a starší hrají významnou roli v klíčových oblastech společenského života. Přes 60 % dotázaných uvedlo, že by lidem mělo být umožněno pracovat i v důchodovém věku; to by si osobně přála třetina dotázaných. Překvapivým zjištěním je, že tento názor sdílejí spíše lidé v předdůchodovém věku než mladší generace.
K výsledkům průzkumu se vyjádřil László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění: Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že lidé chtějí ve stáří zůstat aktivní. Byl bych rád, kdyby tento evropský rok věnovaný problematice aktivního stárnutí povzbudil občany, zúčastněné strany a veřejné činitele k podniknutí kroků na podporu aktivního stárnutí a v boji proti problémům spojeným se stárnutím.
Průzkum Eurobarometr se týká pěti oblastí:
vnímání věku a starších lidí obecně; starších lidí na pracovišti; důchodu a důchodových dávek; dobrovolné práce a podpory v oblasti péče o starší občany a vytváření prostředí příznivého pro seniory.
Z průzkumu vyplynulo, že občané různých států chápou označení mladý a starý odlišně: na Maltě, v Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé mladší 37 let, zatímco na Kypru a v ňecku do věku 50 let. V průměru se domníváme, že se na nás pohlíží jako na staré těsně před dovršením 64 let věku; za již ne mladé jsme považováni po překročení hranice 41,8 let. Vnímání věku se liší také v závislosti na věku a pohlaví dotazovaných: například ženy se domnívají, že stáří začíná v 65 letech věku, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62,7 let.
Pokud jde o práci a stárnutí, pouze jeden ze tří Evropanů souhlasí se zvýšením oficiální věkové hranice pro odchod do důchodu do roku 2030, přestože se jedná o politickou prioritu mnoha členských států. Významnou podporu (61 %) má však myšlenka, že lidem by mělo být umožněno dále pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku. 53 % dotázaných se vyjádřilo proti uzákonění věku povinného odchodu do důchodu: i v této otázce se však názory občanů napříč Evropou výrazně liší.
Přestože je typický důchodový věk 65 let, v roce 2009 se odcházelo do důchodu průměrně v 61,5 letech. 42 % Evropanů se domnívá, že budou schopni vykonávat svoji současnou práci i po dosažení 65 let věku;17 % očekává, že svoji stávající práci nebudou moci vykonávat ani do 60 let. Třetina Evropanů uvedla, že by rádi dále pracovali i po dosažení věku pro odchod do důchodu; pro téměř dvě třetiny dotázaných je myšlenka kombinace zaměstnání na poloviční úvazek a částečného důchodu atraktivnější než možnost úplného odchodu do důchodu.
Aktivní stárnutí se však netýká pouze zaměstnanosti. Přibližně čtvrtina Evropanů (včetně občanů starších 55 let), uvádí účast na dobrovolných pracích. Pomoc nebo podporu lidem mimo vlastní domácnost poskytl dle zjištěných údajů větší počet lidí v zemích, které mají menší tradici dobrovolných prací; podporu tohoto druhu poskytlo 36 % Evropanů starších 55 let. 15 % respondentů ve věku 55 let a více se dále stará o staršího člena rodiny a 42 % tak činilo někdy v minulosti.
Souvislosti
Úkolem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 je zvýšit povědomí obyvatel o důležité roli starších lidí ve společnosti a podpořit opatření zaměřená na vytváření lepších příležitostí pro starší lidi, aby mohli být dále aktivní.
Evropský rok 2012 zahrnuje tři dimenze aktivního stárnutí:
- Aktivní stárnutí a zaměstnanost. Mají-li starší pracovníci setrvat v zaměstnání, je třeba především zlepšit pracovní podmínky a přizpůsobit je zdravotnímu stavu a potřebám starších osob; dále se musí aktualizovat jejich dovednosti poskytnutím lepšího přístupu k celoživotnímu vzdělávání a přezkoumat daňový systém a systém sociálních dávek, aby byly vytvořeny účinné pobídky motivující k prodloužení produktivního věku.
- Aktivní účast na společenském dění. Je třeba zlepšit příležitosti a podmínky, pokud jde o příspěvek starších lidí společnosti prostřednictvím vykonávání dobrovolných prací nebo prostřednictvím péče o rodinné příslušníky, aby nedocházelo k jejich společenské izolaci a ke vzniku mnoha s tím souvisejících problémů a rizik.
- Nezávislý život. Je třeba zaměřit se na podporu zdraví a preventivní zdravotní péče prostřednictvím opatření, které maximalizují počet let prožitých ve zdraví a předejdou závislosti starších lidí na jejich okolí; je třeba také vytvářet prostředí (veřejné budovy, infrastruktura, doprava, budovy), které bude přátelštější ke starším lidem a umožní jim dlouhodobou nezávislost na pomoci ostatních.
Evropský rok má podpořit tvůrce politik a zúčastněné strany, aby si v oblasti aktivního stárnutí stanovili konkrétní závazky a podnikli kroky k uskutečnění cílů. Tyto závazky mohou zveřejnit na internetové stránce evropského roku 2012. Komunikační akce s veřejností, zúčastněnými stranami, subjekty s rozhodovací pravomocí a s novináři budou probíhat na vnitrostátních úrovních i na úrovni EU.
Více informací:
Zvláštní Eurobarometr 378: Aktivní stárnutí: (Report and Factsheets)
Srovnávací údaje o členských státech EU: MEMO/12/10
Přehledy o jednotlivých zemích: Tisková zpráva Eurostatu
Viz též:
- Internetová stránka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012
- Evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí
Publikace:- Eurostat brochure - Active ageing and solidarity between generations - a statistical portrait of the European Union 2012 (Brožura Eurostatu - Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita - statistický obraz Evropské unie 2012)
- How to promote active ageing in Europe - EU support to local and regional actors (Jak podpořit aktivní stárnutí v Evropě - podpora EU určená místním a regionálním aktérům)
- European Year for Active Ageing and Solidarity between Generations 2012 (Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012)
Contact : Cristina Arigho (+32 2 298 53 99)
Zdravotní turistika je stále častěji frekventovaným tématem nejen politických diskusí a nejen v rámci Evropské unie. Stala se také jedním z témat, živě diskutovaným během pracovního setkání poslanců skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Tato skupina, která po nedávných evropských volbách výrazně posílila, se sešla ke svému jednání v Dubrovníku.
Téma zdravotní turistiky otevřel přizvaný přednášející dr. Marijan Gjukič, působící v Chorvatsku a v Rakousku. Zdravotní turistiku (Health Tourism) můžeme rozdělit na léčebnou (Medical Tourism), lázeňskou (Spa) a ozdravnou (Wellnes). Pro léčebnou turistiku, kdy pacienti vyhledávají v zahraničí konkrétní léčbu, často léčebný zákrok, je klíčovou normou evropská směrnice O právech pacientů při přeshraniční zdravotní péči, která byla nedávno implementována (s jistým zpožděním) i v České republice.
Chorvatsko má v oblasti zdravotní turistiky mnoho příležitostí a hledá, podobně jako další země, jek je využít. Má vhodné klimatické podmínky, mnohaletou tradici v oblasti turistiky, velké ubytovací kapacity využívané jen v sezóně. Nabídka je však tradičně soustředěna na klasickou turistiku, chybí větší zkušenosti s užšími cílovými skupinami, jako jsou chronicky nemocní či senioři.
Zdravotnictví, zvláště jeho lůžková část, je téměř úplně řízena veřejnou správou, státem a regiony. I v ambulantní péči je značná část lékařů zaměstnána ve veřejných zdravotnických zařízeních. Zájem o poskytování zdravotní péče zahraničním pacientům v těchto zařízeních je spíše formální.
Také lázeňství, které využívá relativně bohaté přírodní zdroje, se soustředí převážně na domácí klientelu a péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Wellnes služby jsou poskytovány především v komerčních hotelových zařízeních.
Zdravotní turistika je na tom v Chorvatsku podobně jako v řadě dalších zemí. Odborníci si uvědomují velké příležitosti, které nabízí. Poskytovatelé zdravotních služeb obecně možnost rozšíření klientely vítají (výrazně více soukromí než státní), ale konkrétním krokům se věnují minimálně. Pacienti nemají o možnostech léčení v zahraničí prakticky žádné informace, a to ani o nabídce péče ani o její úhradě podle směrnice o přeshraniční zdravotní péči.
S kolegou Gjuričem jsme se shodli na potřebě rozvoje zdravotní turistiky nejen mezi Českou republikou, Chorvatskem a Rakouskem, ale i mezi jinými zeměmi. Nabízí se dostupnější a kvalitnější zdravotní služby pro pacienty, nové programy pro seniory a dlouhodobě nemocné, lepší využití stávající kapacit jak lidských, tak přístrojových. Zdravotní turistika ve střední i v celé Evropě má své místo a její rozvoj bude v příštích letech rychlý. Je na každém z nás, aby se rozhodlo, zda se ho bude účastnit nebo jej pozorovat.
Elektronizace zdravotnictví je aktuálním tématem. Shodujeme se na tom, že bez každodenního využívání informačních a komunikačních technologií nelze očekávat zlepšení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, stejně jako nelze zlepšit využívání lidských, materiálních i finančních zdrojů - jednoduše zmenšit plýtvání.
Všichni dobře víme co, ale nějak se nemůžeme dohodnout na tom JAK.
Jednou z výmluv těch, kterým současný chaos, neprůhlednost a plýtvání ve zdravotnictví vyhovují, je údajná obava z bezpečnosti, tedy z ohrožení, která s elektronizací zdravotnictví přichází.
Podstatným krokem proti těmto výmluvám byla konference, pořádaná společností IDC a Českým institutem manažerů informační bezpečnosti 3. června 2014 v Praze.
Konference nabídla díky vysoce kvalifikovaným přednášejícím vynikající obrázek tématu bezpečnosti informačních systémů ve zdravotnictví. Účastníci se seznámili jak s právním prostředím, ve kterém se nacházíme, tak s konkrétním řešením a některými projekty ve státním sektoru, ve veřejných nemocnicích i s produkty soukromých společností.
Zaujala mne přednáška pana Aleše Špidly, místopředsedy Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, který dnes působí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, má však současně bohaté zkušenosti i ze zdravotnictví. Analytický pohled na problematiku, zasazený do znalosti právního prostředí a technologických možností je bezpochyby východiskem k návrhu konkrétního dalšího vývoje.
Mimořádně zajímavé informace představil ve své přednášce pan David Kula, reprezentující Národní centrum telemedicíny v Olomouci. Staví na konkrétních zkušenostech z reálného prostředí, kdy služby zlepšují jak zdraví, tak kvalitu života svých uživatelů. Pan Kula představil i Platformu pro elektronické zdravotnictví, jejímž cílem je spojit organizace, které mají zájem podílet se na rozvoji elektronického zdravotnictví a podporovat jej.
Zaznamenal jsem, že se konference kromě odborníků na IT a bezpečnost, kteří samozřejmě převládali, zúčastnili i zástupci uživatelů - nemocnic, zdravotnických zařízení nebo například komory lékárníků (pan prezident Chudoba). Komunikace IT odborníků s uživateli je nesnadná, není častá, ale je nutná.
Konference jasně ukázala, že bezpečnost je nezbytnou a významnou součástí elektronizace zdravotnictví (tak jako je bezpečnost jako taková nezbytnou a důležitou součástí našich životů). Bezpečnost však rozhodně není překážkou, která by měla elektronizaci bránit. Nabízí se konkrétní řešení, která elektronické zdravotní informace zabezpečí. Proto je bezpečnost součástí každého odpovědného řešení v rozvoji eZdraví.
V pátek 11. dubna 2014 se uskutečnila Ideová konference Středočeské ODS na téma „10 let České republiky v Evropské unii.
Jako hlavní řečník vystoupil Mirek Topolánek, který zavzpomínal na předsednictví České republiky v Evropské unii a vyjádřil přesvědčení, že Česká republika nemá jinou reálnou alternativu než členství v Evropské unii. Milan Cabrnoch, který byl po celých deset let poslancem Evropského parlamentu, rekapituloval práci poslanců ODS, jejich snahu bránit zbytečným regulacím a informoval o fungování poslaneckého klubu i o tom, jak tvorba evropské legislativy funguje a jak je možné ji ovlivnit.
Jan Skopeček, předseda středočeské ODS, se vyjádřil k ekonomickému aspektu členství v Evropské unii a vyslovil se proti přijetí eura.
Martin Kupka, místopředseda ODS, zhodnotil naše členství v Evropské unii z pohledu občana a prezentoval jak je Evropská unie občany vnímána.
Kandidát do Evropského parlamentu Tomáš Vaněk poukázal na absurdní opatření, která Evropská unie přijímá v boji s klimatickými změnami.
Během následující diskuze patřil mezi nejaktivnější diskutující bývalý ministr hospodářství Karel Dyba, který kritizoval postup při řešení ekonomické krize a rovněž se vyslovil proti přijetí eura. Dále se diskutovalo o energetické bezpečnosti i zahraniční politice Evropské unie.