"Česká republika"

Ázerbájdžánci budou ve středu 9. října 2013 volit v přímé volbě svého prezidenta. Zdá se být jasné, že současný prezident Ilham Aliyev (syn předchozího prezidenta Heydara Alieva) svou funkci hladce obhájí i potřetí. V minulých prezidentských volbách, které se konaly v roce 2008, získal celých 89% hlasů. Přesto současné volby s předem známým výsledkem nejsou nezajímavé.

Ázerbájdžán je díky prostředkům plynoucím z těžby ropy a zemního plynu nejbohatší z jihokavkazských republik. Čtvrtina ropy spotřebované ročně v České republice pochází právě z Ázerbájdžánu. Má zhruba 7,15 milionu obyvatel. S rozlohou 86.600 km2 je i největší. Ovšem 20% území je okupováno Arménií v rámci sporu o území Náhorního Karabachu, které je součástí Ázerbájdžánu. Mimo Arménii sousedí sekulární republika, jejíž obyvatelstvo tvoří především šíitští muslimové s Gruzií, Ruskem, Íránem a nejkratší, pouze osm kilometrů dlouhá hranice pojí Ázerbájdžán s Tureckem.

Proti současnému prezidentu Ilhamu Aliyevovi kandiduje tentokrát devět soupeřů, což je více než kdykoliv v historii Ázerbájdžánu. Přihlášeno bylo původně dokonce 22 kandidátů, ale mnozí nezískali potřebný počet podpisů nebo je Centrální volební komise vyloučila pro jiné nedostatky.
To se stalo i oscarovému scénáristovi a režisérovi Rustamu Ibrahimebekovi, kterého nominovala „Národní rada demokratických sil“, tedy volební blok opozičních stran. Ibrahimebekovi nebyla kandidatura povolena, neboť má dvojí občanství (ázerbájdžánské a ruské).

Na jeho místo nastoupil historik, bývalý děkan a poradce předchozího prezidenta Heydara Aliyeva Jamil Hasanli. Jeho šance získat výraznější podporu ale nejsou považovány za vysoké, zejména pro nedostatek charizmatu. Jamil Hasanli byl také účastníkem vyostřené debaty prezidentských kandidátů, kde po něm další z kandidátů Hafiz Hajiyev v afektu hodil lahev balené vody (ke zhlédnutí zde). Hafiz Hajiyev na prezidenta kandidoval již v roce 2008 se ziskem 0,64% hlasů. Je předsedou strany Musavat Modern Party, která není považována za skutečnou opozici, ale za podporovatele režimu Ilhama Aliyeva.

V předchozích volbách kandidoval i další ze současných kandidátů, a to poslanec a člen strany „Lidová fronta spojeného Ázerbájdžánu“ Gundrat Hasanguliyev, který tehdy získal 2,24% hlasů. V letošním roce na sebe upoutal pozornost, když v ázerbájdžánském parlamentu předložil návrh přejmenovat Ázerbájdžán na Severní Ázerbájdžán, s tím, že dvě třetiny Ázerbájdžánců žijí v jižním Ázerbájdžánu, tedy v Íránu a na tento fakt je třeba upozorňovat.

Posledním ze staronových soupeřů Ilhama Aliyeva je rovněž poslanec a předseda strany „Naděje Ázerbájdžánu“ Igbal Aghazade, který skončil v minulých volbách jako druhý s 2,89% hlasů.
Další poslanec, který se rozhodl kandidovat proti svému prezidentovi, je Zahid Oruj. Učinil tak z vlastní iniciativy a předsednictvo jeho strany „Otčina“ ho za tento odvážný čin vyloučilo, neboť před tím přislíbilo podporu současnému prezidentovi.

Kandidovat se rozhodli ještě dva poslanci, Faraj Guliyev, který je odborníkem na bezpečnostní politiku a Ilyas Ismayilov, bývalý ministr spravedlnosti, současně nejstarší z kandidátů. Druhým nejstarším kandidátem je předseda Ázerbájdžánské socialistické strany Araz Alizade.

Posledním Aliyevovým soupeřem je Sardar Mammadov, předseda „Ázerbájdžánské demokratické strany“, který byl zatčen během protestů po minulých prezidentských volbách v roce 2003 a omilostněn v roce 2005. Kvůli mučení podal žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde uspěl a bylo mu přiznáno odškodné ve výši 10.000€.

Žádný z kandidátů však nejspíš neohrozí Ilhama Aliyeva, který svou funkci fakticky zdědil po svém otci Heydarovi. Heydar Aliyev by vlivným důstojníkem KGB, dokonce hlavou její ázerbájdžánské pobočky a od roku 1982 členem sovětského politbyra. V roce 1987 byl nucen z této pozice odstoupit, oficiálně ze zdravotních důvodů. V nejistém období po rozpadu Sovětského svazu se stal vůdcem ázerbájdžánské enklávy Nakičevan a v roce 1993 byl zvolen nejprve předsedou národního shromáždění a v říjnu i prezidentem. Pozice klanu Aliyevů sice byla otřesena skandály způsobenými zveřejněním jejich majetku a občané v počátku letošního roku protestovali proti nepotismu rozšířenému ve státní správě, ale volební výsledek to zřejmě výrazně neovlivní.

Ázerbájdžán je dlouhodobě kritizován za nedostatečnou svobodu médií (v žebříčku svobody médií obsadil za rok 2013 156. ze 179 míst) a omezování svobody shromažďování a projevu. V nedávné době byla zpřísněna pravidla shromažďování a rovněž navýšeny tresty za pomluvu. V dubnu letošního roku byly navíc zkráceny lhůty pro odvolání ve volebním zákoně.

Pozorovací mise OSCE/OHDIR (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě/Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva) ve své předběžné zprávě k prezidentským volbám vyjadřuje obavu, že kandidáti nemají rovné podmínky přístupu do médií. Monitoring zaměřený právě na přístup prezidentských kandidátů zahájila pozorovací mise OSCE/OHDIR 4. září, konečné výsledky budou zveřejněny po volbách.

V rámci pozorovací mise OSCE/OHDIR se prezidentských voleb v Ázerbájdžánu zúčastní i delegace Evropského parlamentu, jejímž členem bude rovněž český europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch.

Ve středu 25. září 2013 proběhlo v Evropském parlamentu pracovní setkání věnované jedné z oblastí elektronického zdravotnictví, a to mHealth. Nechci se pouštět do překladů do češtiny, pojem mobilní zdraví zatím u nás není používán. Tak, jako eHealth je využívání informačních a komunikačních technologií, nástrojů a služeb při péči o zdraví, můžeme říci, že mHealth je využívání mobilních technologií, především telefonů a tabletů, v péči o zdraví.

Mobilní telefony se staly během posledních několika let nedílnou součástí našeho života, bez nadsázky můžeme předpokládat, že většina občanů mobil vlastní a používá. Stále narůstá počet tzv. chytrých telefonů, které umožňují díky stovkám aplikací velice široké využití.

Využívání mobilních technologií umožní pacientům lepší přístup k informacím o zdraví a péči o ně, o nemocech, jejich projevech, možnostech předcházení nemocem i jejich léčení. Díky přístupu k informacím se mohou lidé aktivněji podílet na péči o vlastní zdraví, ale třeba i lépe kontrolovat využívání prostředků svého zdravotního pojištění.

Během jednání, kterému jsem předsedal, vystoupil pan Joan Cornet z Barcelony, ředitel mHealth Competence Center, a pan Paul Buchanan z Velké Británie. Zatímco Joan Cornet popsal možnosti, které využívání mobilních technologií ve zdraví nabízí, Paul Buchanan jako aktivní diabetik ukázal, jak konkrétně mohou chronicky nemocní lidé mobily využívat a současně ukázal, co tomu v praxi nejvíce brání.

Mobily umožňují především chronicky nemocným pacientům zlepšit kvalitu života. Dovolují sledovat celou řadu tělesných funkcí, sdílet informace pacienta s jeho ošetřujícím lékařem. Zvláštní význam mají mobilní technologie pro seniory, kterým poskytují větší bezpečí, možnost spojit se kdykoli s tísňovou linkou, v případě pacientů s demencí i nemocného lokalizovat - pochopitelně při dodržování všech pravidel ochrany soukromí.

Významnou úlohu mohou mobilní technologie, nejen telefony ale i tablety, sehrát již dnes v naší zemi. Lidé mohou na tabletech ve svých elektronických zdravotních záznamech najít klíčové informace o své nemoci i léčbě, výsledky vyšetření, ale i přehled o vykázané zdravotní péči. Najdou své využití po zavedení elektronických předpisů na léky i elektronických neschopenek.
Část diskuse jsme v Bruselu věnovali tomu, jak využívání mobilních technologií pro zdraví podpořit. Je úkolem vlád i nevládních organizací lépe vysvětlit lidem, pacientům, v čem jim bude mHealth prospěšné, a najít dost odvahy a správnou cestu k překonání odporu zdravotníků ke sdílení informací s jejich pacienty.

Centrum zdravotně-sociálních studií vysoké školy CEVRO Institut si Vás dovoluje pozvat na seminář „Zdravotní prostředky a speciální potraviny v nové legislativě EU“, který se uskuteční ve středu 16. října 2013 od 15.45 do 18.00 hod. v prostorách vysoké školy CEVRO Institut (Jungmannova 17, Praha 1).

Účastníci semináře získají informace o návrzích dvou souvisejících nařízení o zdravotnických prostředcích a o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro právě projednávaných v Evropském parlamentu. Jedná se o závažnou legislativní úpravu, která bude v budoucnu upravovat obchod a nakládání s těmito prostředky. Nařízení také upravují práva a povinnosti v rámci distribučních sítí.

Nové Nařízení EU závazné pro všechny členské země zavede jednotná pravidla pro všechny zdravotní prostředky. Přinese další centralizaci a novou byrokracii. Skutečně zvýší bezpečí pacientů a zlepší vnitřní trh?

Organizace zdravotnictví a jeho financování paří do výhradní kompetence jednotlivých členských států Evropské unie. Přesto unijní předpisy stále více do poskytování zdravotní péče zasahují. Děje se to cestou ochrany práv občanů (Směrnice o právech pacientů při přeshraniční zdravotní péči), cestou ochrany veřejného zdraví (Nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, Nařízení o klinických studiích) nebo cestou budování jednotného trhu.

Právě do poslední skupiny spadají mimo jiné i dvě nařízení, o kterých brzy rozhodne Evropský parlament, a která spolu velmi úzce souvisí. Jsou to Nařízení o zdravotních prostředcích a Nařízení o in-vitro diagnostických prostředcích. Obě nařízení byla na konci září 2013 po mnoha měsících projednávání schválena Zdravotním výborem EP. Po hlasování na plénu budou návrhy postoupeny Evropské radě ke schválení.

Cílem návrhu Nařízení o zdravotních prostředcích je vyšší bezpečnost pacientů a jistota zdravotníků při používání zdravotnických prostředků a prolomení dalších bariér, které brání plnému rozvoji jednotného vnitřního trhu v EU.

Zdravotní prostředky provázejí zdravotníky i pacienty na každém kroku. Jsou jimi složitá zařízení pro profesionální použití (např. magnetická rezonance nebo ultrazvuk), pomůcky pro užití širokou veřejností (tonometry, obvazový materiál) či vysoce personalizované nebo implantabilní prostředky (ortodontické aparáty, endoprotézy). Nově jsou mezi zdravotní prostředky zahrnovány i elektronické aplikace.

Dosavadní právní rámec pro oblast zdravotních prostředků je na unijní úrovni tvořen několika právními akty s různou úrovní transpozice do národních legislativ. Namátkou jde např. o směrnici o zdravotnických prostředcích (93/42/EHS), směrnici týkající se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (90/385/EHS) nebo nařízení o kosmetických přípravcích (ES č. 1223/2009).

Forma směrnice umožňuje rozdílné promítnutí unijního předpisu do národního práva (viz rámeček - rozdíl mezi Směrnicí a Nařízením). To v případě uvádění zdravotnických pomůcek na trh působilo často potíže.

Nařízení EU je právní předpis, který je od okamžiku své účinnosti závazný pro všechny subjekty - tedy státy, veřejnou správu, podniky i občany - ve všech členských zemí EU.
Směrnice EU je předpis, který zavazuje vlády členských zemí EU, aby do určité doby provedly změny ve svých národních předpisech tak, aby byly splněny požadavky dané směrnicí.
Směrnice tedy narozdíl od Nařízení umožňuje, aby jednotlivé státy přijaly různé úpravy (například Směrnice žádá, aby byl banán nejméně 10 cm dlouhý; jeden stát uzákoní nejmenší délku banánu na 10 cm, druhý na 14 cm, a oba státy směrniceí vyhověly.

Na zatím ne zcela jednotném evropském trhu je tak možné stále nalézt konkrétní bariéry. Diametrálně rozdílná situace tak nastala například v případě Polska a Lucemburska. U našeho severního souseda podléhají registraci všechny zdravotní prostředky tam uváděné na trh, zatímco v případě druhé země není potřeba registrace vůbec. Z tohoto důvodu je při současné revizi oblasti zdravotních prostředků zvolena forma nařízení, která zaručí jednotnou právní úpravu pro všech dnes 28 členských států Evropské unie.

Evropská komise v loňském roce vypracovala návrh Nařízení, jehož cílem je sjednotit a ve výsledku zpřehlednit právní úpravu a současně posílit ochranu pacientů/uživatelů zdravotních prostředků i zdravotníků samotných - viz nedávný skandál s nekvalitními prsními implantáty. Návrh Nařízení také jednoznačně říká, že členské státy nesmějí odmítnout, zakázat nebo omezit dodání takových zdravotních prostředků, které splňují požadavky tohoto Nařízení, na trh nebo jejich uvedení do provozu na svém území.

Jako jeden ze zpravodajů Nařízení o diagnostických prostředcích in-vitro jsem se s kolegy z ostatních parlamentních frakcí podílel na vytváření pozměňovacích návrhů k oběma nařízením.
Jedním z důležitých témat byla snaha lépe vyřešit citlivou otázku pomůcek tzv. na jedno použití. Praxe ukazuje, že jejich obnovování a opakované užívání je běžné. Děje se tak především z ekonomických důvodů. Podle rozhovorů s odborníky z řady oborů by přísné používání všech takových zdravotnických prostředků (katetrů, cévek, sond a dalších) výhradně na jedno použití v praxi znamenalo faktický kolaps toho kterého oboru.

Opakované používání zdravotních prostředků není dnes přehledně právně ošetřeno a jediným vodítkem zůstává návod výrobce (a praxe se od něho někdy odchyluje). Mnohé zdravotní prostředky - pomůcky nebo nástroje obnovení umožňují. Jiné jsou pro to zcela nevhodné. Ve výsledném kompromisu Zdravotní výbor EP přijal takový systém, kdy všechny zdravotní prostředky budou vedeny jako obnovitelné, pokud výrobce nebo jiný subjekt neprokáže opak nebo pokud to nedovoluje jejich povaha (materiál, zamýšlené užití, atp.).

Nařízení rozděluje zdravotní prostředky do několika tříd především podle míry rizikovosti pro pacienta a účelu použití. Zatím o ve třídě I a IIa jsou zdravotní prostředky, se kterými vlastně pacient vůbec nepřichází do styku či které nepředstavují riziko, naopak ve třídě IIb a III jsou zařazeny takové zdravotní prostředky, u kterých je míra rizika pro pacienta vysoká. Ve třídách IIb a III jsou potom také zařazeny implantabilní zdravotní prostředky, tedy takové, které jsou voperovány do těla pacienta a zůstávají v něm dlouhou dobu nebo navždy.

Posílena byla také pozice oznámených subjektů, tedy institucí, které ověřují shodu zdravotnických výrobků s platnými předpisy. Nařízení stanoví minimální požadavky na jejich strukturu, jejich stálý odborný personál a jeho kvalifikaci a definuje pravomoci kontroly u výrobce. Paralelně s tím má být jmenováno několik speciálních oznámených subjektů, které budou vydávat certifikáty výhradně pro třídu IIb, III a implantabilní prostředky.

Dalším hodně diskutovaným tématem je zavedení autorizace ještě před uvedením zdravotních prostředků na trh. Tento zcela nový princip znamená, že před uvedením jakéhokoli zdravotního prostředku na trh musí výrobek odsouhlasit jeden k tomu vytvořený úřad v rámci celé EU. Zde byla naše frakce ECR, jejímž mluvčím pro tuto oblast jsem, zcela proti návrhu Komise Bohužel se nám nepodařilo změnu prosadit a autorizace před zavedením výrobku na trh v Nařízení zůstává.
Krom těchto zásadních bodů jsme podali několik pozměňovacích návrhů souvisejících s rozdělením odpovědnosti výrobců, dovozců a distributorů. Nařízení přenáší některé administrativní povinnosti výrobce (např. držení technické dokumentace či zajistit certifikaci shody) a s nimi i odpovědnost z výrobce na dovozce či distributory.

Návrh Nařízení nyní směřuje na plénum Evropského parlamentu, kde s velkou pravděpodobností bude podpořen a mohou tak začít konkrétní jednání s členskými státy o jeho výsledné podobě.
Nařízení by teoreticky mohlo vstoupit v platnost během příštího roku a získat plnou účinnost pět let poté, tedy od roku 2019. Teprve praxe ukáže, jak se podaří uvolnit pravidla vnitřního trhu se zdravotnickými prostředky na jedné straně a jaký dopady budou mít jednotná pravidla na různé systémy zdravotní péče v zemích s odlišným ekonomickým potenciálem.

V týdnu od 23. září se Milan Cabrnoch v Bruselu zúčastnil jednání výboru pro zaměstnanost a sociální věci i výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Mimo to předsedal přípravné schůzi pro zasedání meziparlamentního výboru EU-Arménie, který se uskuteční na konci října v Jerevanu. Vzhledem k tomu, že Arménie před několika dny oznámila svůj úmysl připojit se k Euroasijské unii, nepůjde o snadné jednání. O tomto tématu jednal Milan Cabrnoch i arménským velvyslancem při Evropské unii.

Ve středu se konalo rovněž ustavující jednání pozorovatelské delegace Evropského parlamentu k prezidentským volbám v Ázerbájdžánu, které se budou konat ve středu 9. října. Milan Cabrnoch bude jedním z pozorovatelů Evropského parlamentu.