"Evropský parlament"

V pondělí 25. února odletí Milan Cabrnoch do Bruselu, kde bude zasedat meziparlamentní výbor EU-Gruzie, kterému předsedá. Ještě před začátkem jednání se sejde s gruzínskou předsedkyní Tinatin Kidasheli. Jde totiž o první zasedání výboru od podzimních parlamentních voleb, ve kterých zvítězila nová formace oligarchy a nynějšího premiéra Bidziny Ivanishviliho. Gruzie se nyní nachází v přechodném období mezi prezidentským a parlamentním systémem a toto ústavní provizorium vytváří značné napětí, které 8. února vyústilo v násilnosti, během nichž byli napadeni i opoziční poslanci.

Tinatin Kidasheli je představitelkou vládnoucí strany a vzhledem k tenzi, která panuje mezi premiérovou stranou Georgian Dream (Gruzínský sen) a United National Movement (Spojené národní hnutí) prezidenta Michaila Saakashviliho se dá očekávat, že jednání výboru nebudou snadná.

Během pondělního odpoledne se v evropském parlamentu uskuteční také veřejné slyšení k návrhu tzv. tabákové směrnice (směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků).

V úterý dopoledne bude pokračovat zasedání meziparlamentního výboru EU – Gruzie a odpoledne se Milan Cabrnoch vrátí do Prahy.

Ve středu 27. února od 16h se pořádá Centrum zdravotně-sociálních studií Vysoké školy CEVRO Institut seminář "Nové evropské regulace v lékové politice", na kterém Milan Cabrnoch představí vznikající evropskou legislativu týkající se ceny a úhrady léků a pravidel pro provádění klinických studií. Na semináři vystoupí také zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, reprezentanti farmaceutických firem a lékárnické komory.

Ve čtvrtek se Milan Cabrnoch setká s českými novináři, aby jim představil návrh tabákové směrnice, a odpoledne bude předsedat zasedání oblastní rady ODS Kolín.

Pátek jako obyčejně věnuje přípravě na nadcházející týden.

Osmý týden letošního roku strávil Milan Cabrnoch částečně v Arménii jako předseda pozorovatelské mise Evropského parlamentu při prezidentských volbách, které se uskutečnily v pondělí 18. února. V úterý proběhlo hodnocení voleb mezinárodními pozorovateli zakončené tiskovou konferencí. Závěry mise Evropského parlamentu i stanovisko Milana Cabrnocha naleznete na webu cabrnoch.cz.

Ve středu se Milan Cabrnoch vrátil z Jerevanu do Prahy, aby ve čtvrtek vystoupil na konferenci eHealth Day 2013 s příspěvkem „ePreskripce – evropské souvislosti a očekávání“.

Pátek je naplněn pracovními setkáními včetně zasedání správní rady Českého národního fóra pro eHealth a také přípravou na zasedání meziparlamentního výboru EU-Gruzie, které se uskuteční příští týden v Bruselu.

Jerevan, 19. února 2013 -- Prezidentské volby v Arménii byly demokratické a po administrativní stránce dobře zvládnuté, všichni kandidáti měli v kampani rovné podmínky a voliči mohli svobodně vyjádřit svůj názor, konstatoval europoslanec Milan Cabrnoch, který vedl pozorovatelskou misi Evropského parlamentu v Arménii. Některé pochybnosti podle něj vzbuzuje například silná účast státních zaměstnanců v kampani, kteří si brali dovolenou, aby podpořili kandidáta vládní strany.

"Byli jsme svědky hladkého volebního dne, kterým se završila poměrně klidná předvolební kampaň postrádající zásadní politická témata nebo skutečné soupeření. Je to nejspíš dáno tím, že tři hlavní opoziční strany se rozhodly své kandidáty nenominovat," řekl Milan Cabrnoch po uzavření volebních uren.

"Arménie prodělala v posledních měsících hned dvoje důležité volby, a musím říci, že jsme viděli řadu zlepšení," dodává Milan Cabrnoch. "Důležité je teď nesejít z cesty a pokračovat v ekonomických, sociálních a demokratizačních reformách tak, abychom se dostali dál i v asociační dohodě mezi EU a Arménií."

V přímých prezidentských volbách v pondělí kandiduje stávající prezident proti sedmi nezřetelným a nevýrazným konkurentům. Dva nejvážnější protikandidáti již dříve odstoupili. Zájem veřejnosti o volby je minimální, vítěz je předem znám a tak zůstává volební účast jedinou vážnou otázkou.

Malá post-sovětská republika na jihu Kavkazu, Arménie, zvolí v pondělí 18. února 2013 již popáté v přímé volbě svého prezidenta.

V minulých volbách v roce 2008 byl zvolen v pořadí třetí prezident, tehdejší předseda vlády Serzh Sarkisian. Dnes 59-letý politik začínal jako místní předák komunistické mládeže v Náhorním Karabachu. Postupoval přes pozice ministra obrany a ministra národní bezpečnosti a ministra vnitra. Po jeho prvním zvolení prezidentem v roce 2008 následovaly masové protesty, které byly brutálně potlačeny ozbrojenými složkami. Bylo zabito deset lidí a mnohem více jich bylo zraněno.

V pondělí má stávající prezident Serzh Sarkisian velkou šanci obhájit svůj mandát na dalších pět let. Stojí proti němu sice celkem sedm dalších kandidátů, ale jejich šance jsou evidentně jen teoretické. Zajímavé je, že poměrně krátce před volbami odstoupili dva nadějní kandidáti, kteří byli shodou okolností jedinými reálnými konkurenty prezidenta Sarkisiana. Jedná se o prvního prezidenta nezávislé Arménie Levon Ter-Petrosjana a předsedu největší parlamentní nevládní strany Prosperous Armenia, úspěšného a vlivného podnikatele Gagika Tsarukiana. Ani místní politici, ani dlouhodobí evropští pozorovatelé neumí pro mne věrohodně vysvětlit důvody odstoupení těchto dvou významných kandidátů. Jejich nevysvětlené rozhodnutí vyvolává mnoho spekulací.

Především díky málo výrazným konkurentům stávajícího prezidenta je v Arménii na první pohled patrný nízký zájem o nadcházející volby. I kampaň kandidátů je minimální, jen zřídka je vidět plakát či leták. Někteří kandidáti vlastně ani žádnou kampaň nedělali, jiní například drželi hladovku. V kampani soutěží osobnosti, ne politické názory. Ani jeden z kandidátů nepředkládá program, ve kterém by představil své plány pro další vývoj země. Pouze stávající prezident má podporu své strany (které je předsedou), ostatní kandidují jako nezávislí.
Hlavním sledovaným výsledkem tak pravděpodobně bude volební účast, od které se bude vyvíjet síla mandátu nově/znovu zvoleného prezidenta.

Pokud prezident Sargasyan skutečně obhájí svůj mandát, posílí Republikánská strana svůj dominantní vliv na všech úrovních: bude mít opět prezidenta, má většinu v Parlamentu, sestavila vládu a rozhoduje ve velkém počtu měst a obcí. Ponese současně mimořádnou odpovědnost za další vývoj země, ve skutečnosti nebude totiž mít žádnou významnou opozici, na kterou by případné nezdary mohla svést.

Arménie má před sebou celou řadu úkolů a problémů k vyřešení. Geograficky je malá, chudá hornatá země sevřená mezi znepřáteleným Tureckem a Ázerbájdžánem, s kterým je ve válečném sporu. Jeho předmětem je region Náhorního Karabachu, formálně území Ázerbájdžánu, okupované již bezmála dvě desítky let Arménií. Jižním sousedem je Írán, jehož napjaté vztahy se zeměmi euroatlantického prostoru není třeba popisovat. Jediným jakž takž klidným sousedem je na severu Gruzie, částečně okupovaná Ruskem. S Ruskem má Arménie dobré vztahy a navíc na mnoho let dopředu potvrzenou smlouvu o vojenské spolupráci.

Politicky Arménie směřuje k prohloubení spolupráce se zeměmi Evropské unie, má velkou šanci brzy podepsat asociační smlouvu, která by ji postavila do vztahu srovnatelného například s Norskem.
Volby, o kterých někteří místní novináři tvrdí, že jsou organizovány spíše pro zahraniční pozorovatele než pro voliče, v pondělí potvrdí nebo vyvrátí naše předpoklady. Volební účast bude měřítkem podpory, kterou má současné politické vedení země.

Štrasburk, 7. února 2013 -- V Bruselu začíná summit hlav států sedmadvacítky, jehož hlavním tématem má být víceletý finanční rámec EU 2014 - 2020. Zatímco mezi členskými státy převládá vůle sestavit rozpočet odpovídající současné ekonomické situaci, většina v Evropském parlamentu dala tento týden jasně najevo, že bude po vládách požadovat sedmiprocentní navýšení výdajů. Jinak prý EP vyjednávání zablokuje. Tuto pravomoc mu dala Lisabonská smlouva.

Read more »