"Evropský parlament"

Dne 19. června 2013 proběhl v Evropském parlamentu kulatý stůl na téma Zaměstnanost. Tento kulatý stůl byl zaštítěn MUDr. Milanem Cabrnochem a Antheou McIntyre, oba poslanci za skupinu Evropských konzervativců a reformistů. Kulatý stůl byl rozdělen na čtyři části, kde pro první dvě části byl předsedajícím právě MUDr. Milan Cabrnoch, následné dva bloky vedla Anthea Mc Intyre.

První část byla věnována tématu a návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, kde vystoupil jako první řečník Sjoerd Feenstra zástupce Evropské Komise. Ten představil hlavní a nejdůležitější body pro Evropskou Komisi. Následně vystoupila reportérka zprávy Danuta Jazlowiecka, poslankyně Evropského parlamentu za Poslanecký klub Evropské lidové strany. Poslankyně Jazlowiecka představila své obavy týkající se hlasování na výboru Zaměstnanost a sociální věci, kde se dle indikací nebude poslanecký klub Sociálních demokratů podílet na podpoře kompromisních pozměňovacích návrhů. Jako další se ujala slova Jutta Steinbruck klubu Sociálních demokratů, která uvedla, že již od počátku návrhu dané legislativy bylo zcela jasné, že postoj klubu S&D bude naprosto odlišný od postoje pravicových klubů v Evropském parlamentu. Za politické spektrum byl posledním řečníkem poslanec MUDr. Milan Cabrnoch, který ve svém projevu uvedl, že plně podporuje hlavní reportérku zprávy, Danutu Jazlowieckou. "ANO musíme zlepšit prosazování směrnice. Ale každá nová opatření musí reflektovat celou řadu našich stínových jednání. Při kterých jsme jasně vytyčili naše klíčové body: Jako například, zaměření EU v tomto okamžiku musí být na hospodářský růst, konkurenceschopnost, inovace, zaměstnanost a mobilitu." uvedl poslanec Cabrnoch. Dále připomněl, že nesmíme ohrozit jednotný trh vytvořením zbytečné překážky a administrativní zátěže pro pracovníky a podniky. "Veškeré kontrolní opatření musejí být opodstatněná, nezbytná, přiměřená a vyvážit ochranu zaměstnanců před zajištěním skutečné podniky jsou schopny vykonávat volný pohyb služeb." dodal při svém vystoupení MUDr. Milan Cabrnoch. V neposlední řadě vystoupila zástupkyně Bussiness Europe Magdalena Bober a Tim Thomas jako představitel The Manufacturers`Organisation.

Následujícími tématy byli: Ženy ve vedení, Národní kolektivní smlouvy.

Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb byl hlasován na Výboru pro zaměstnanost a sociální věci dne 20. června a i přes nesouhlasný názor S&D byla tato směrnice schválena.

Michaela Plonquet Straková, 20. 6. 2013

Štrasburk, 12. června 2013 -- 3,5 miliardy eur chce Brusel v příštích letech utratit za rozdávání potravin chudým Evropanům. Další půl miliardy eur by pak měly do fondu dodat členské státy ze svých rozpočtů. Zatímco Česká republika dosud podobnou pomoc nečerpala, nově by měla mít povinnost přispět. V případě nečerpání pomoci by pak o vložené peníze přišla.

Europoslanci ODS vznik nového fondu nepodpořili. "Uvědomujeme si samozřejmě problémy související s rizikem chudoby a sociálního vyloučení. Nemyslíme si ale, že založení nového fondu pomoci nejchudším - respektive pokračovaní fondu, který bude do konce roku 2013 fungovat v rámci společné zemedělské politiky - na evropské úrovni přinese efektivním řešení," řekl ve Štrasburku mluvčí ODS pro zaměstnanost a sociální politiku Milan Cabrnoch.

Podle něj by se samy členské státy měly dobrovolně rozhodnout, zda chtějí bojovat proti chudobě pomocí evropského programu distribuce potravin a základní materiální pomoci, nebo zda využijí jiných paralelních evropských programů. "Povinná účast na financování fondu je navíc pro Českou republiku zcela nevýhodná," dodává Milan Cabrnoch. "Česko je v rámci EU k zemí nejméně ohroženou chudobou. Můžeme se tedy nyní těšit na to, že český daňový poplatník bude přispívat na chudé v ostatních evropských státech."

Z nového fondu budou podle Milana Cabrnocha profitovat především zemědělci, jejichž dotované přebytky se budou za další dotace vykupovat a přerozdělovat. "Ponechme co nejvíce peněz v rozpočtech členských zemí, ať problematiku chudoby řeší podle svého," uzavírá Milan Cabrnoch. "Vlády přímo zodpovědné svým voličům nejlépe znají domácí situaci a vědí, na které konkrétní skupiny zaměřit programy sociální pomoci." Rozdělování potravin je velmi krátkodobou pomocí, která problém chudých neřeší, ale fixuje. Správným řešením je zvyšování kvalifikace, podpora podnikání, snižování daní, liberalizace pracovního práva.

Plenární zasedání, Štrasburk 10. - 13. června 2013

Evropská komise navrhuje sebrat letos českým zemědělcům skoro 300 milionů korun. Komise chce seškrtat přímé platby a jako kritérium si vybrala strukturu zemědělských podniků v dané zemi s tím, že diskriminovány mají být především velké podniky. Největší podíl přímých plateb, 4,5%, by musela odepsat Česká republika, na rozdíl například od rakouských zemědělců, kteří by přišli jen o 2,5 procenta plateb. Jak připomíná Hynek Fajmon, krácení plateb podle velikosti poškodí všechny podniky, včetně malých. Pokud má ke krácení plateb dojít, musí dopadnout na všechny členské státy stejně.

3,5 miliardy eur by měl Brusel v příštích letech utratit za potraviny pro chudé. Další půl miliardy eur by měly do fondu dodat členské státy ze svých rozpočtů. Zatímco Česká republika dosud podobnou pomoc nečerpala, nově by měla mít povinnost přispět. V případě nečerpání pomoci by pak o vložené peníze přišla. ODS podobná pravidla nepodpoří. Z fondu budou podle Milana Cabrnocha profitovat především zemědělci, jejichž dotované přebytky se budou za další dotace vykupovat a přerozdělovat. "Ponechme co nejvíce peněz v rozpočtech členských zemí, ať problematiku chudoby řeší podle svého," dodává Milan Cabrnoch.

Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o zprávě hodnotící výsledky a budoucnost tzv. Evropské služby vnější akce neboli diplomatické služby EU. Občanští demokraté nesouhlasí se snahou oslabit pozici členských států ve prospěch Evropské komise, která se v oblasti zahraniční politiky snaží vytvářet politické struktury mimo právní rámec. "Snaha EU předstírat, že je stát s vlastní diplomacií, nás stojí deset miliard korun ročně, ale žádné hmatatelné výsledky nepřinesla. Namísto přenosu dalších pravomocí je na čase se zamyslet, zda vznik této služby nebyl unáhlený," říká europoslanec Edvard Kožušník.

Evropský parlament by měl ve čtvrtek schválit prozatímní dohodu o hospodářském partnerství s regionem střední Afriky. Člen výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil dohodu vítá. "Spící ministr Schwarzenberg v tomto klíčovém africkém regionu zatím českým podnikatelům svou nečinností spíš házel klacky pod nohy. Česká republika má v Africe vynikající pověst a jakékoli uvolnění obchodu je proto v našem zájmu," řekl Jan Zahradil.

Kontakt:
Jan Křelina, mluvčí ODS v Evropském parlamentu
Tel: +32 493 214 346, +420 733 724 158
Email: jan.krelina@europarl.europa.eu
Web: www.ods.cz/eu, www.ecrgroup.eu

Štrasburk, 12. června 2013 -- Na odhadování škod, které v České republice způsobí právě probíhající povodně, je ještě brzy. Nové a nové škody totiž vznikají doslova každým okamžikem a situace na mnoha místech ještě není vyřešená. Na záplavy v České republice a sousedním Rakousku a Německu však už zareagovala i Evropská komise. Je připravena všem postiženým státům poskytnout pomoc z Fondu solidarity EU.

"Fond solidarity EU vznikl po rozsáhlých záplavách ve Střední Evropě v roce 2002 s cílem pomoci členským státům uhradit část nákladů spojených se záchrannými operacemi a následným odstraňováním škod v případech přírodních katastrof, jako jsou záplavy, požáry či zemětřesení," připomíná místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS). "Od té doby byl využit již v 52 případech přírodních katastrof, přičemž pomoc pro 23 evropských států dosáhla 3,2 miliardy Eur. Česká republika z něj čerpala již třikrát a to vždy v souvislosti s povodněmi. Poprvé 129 milionů na zmírnění následků škod vzniklých v roce 2002, podruhé 5,1 na škody z roku 2010 a naposledy 10,9 milionů na škody později v témže roce."

V současnosti nejsou jasné ani škody, které povodně způsobí, ani pomoc, jakou lze očekávat ze strany EU. Podle platných pravidel mohou členské státy obdržet prostředky z tohoto fondu, pokud o ně požádají do deseti týdnů od katastrofy. Je také definován minimální rozsah škod, který musí být překročen, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro Českou republiku činí 872 milionů Eur. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelní pohroma způsobí velké regionální problémy. Pomoc přitom činí 2,5 procenta zjištěné škody, v případě velké "národní pohromy", pak pomoc může narůst o 6 procent. Uvolnění pomoci je vázáno na formální rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které rozhodují o rozpočtu a jeho změnách. Na základě tohoto rozhodnutí Komise podepíše s členským státem příslušnou smlouvu a v jedné splátce pomoc členskému státu uvolní.

Je třeba poznamenat, že Fond solidarity EU nepředstavuje operativní nástroj pro řešení dopadů přírodní katastrofy. Finanční podpora může být poskytnuta pouze na základě žádosti postiženého státu a vlastní rozhodnutí o změně rozpočtu trvá několik měsíců. Kupříkladu poslední řešený případ se týká záplav ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku, které tyto země zažily na přelomu října a listopadu 2012 a které si vyvolaly škody ve výši 381,1 milionů Eur. Teprve v dubnu 2013 Komise navrhla vyplatit postiženým státům 14,3 milionů Eur, přičemž Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpočtovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejně tak jako na souhlas Rady, si tyto země budou muset ještě několik měsíců počkat. Na pomoc z Bruselu si tak budeme muset počkat i my, pokud vše půjde hladce, dorazí nejdříve za rok.

Ve dnech 10. - 13. června 2013 probíhá plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

První den zasedání jsou na programu jednání Společné rozpravy – Organizovaná trestná činnost, korupce a praní peněz, Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elekromagnetická pole), Sociální investice pro růst a soudržnost a Kontrola celních orgánů zaměřená na dodržování práv duševního vlastnictví

Druhý den dopoledne Evropský parlament věnuje Společné rozpravě - Potraviny určené pro kojence a malé děti a potraviny pro zvláštní léčebné účely, Vážné přeshraniční zdravotní hrozby a Fond evropské pomoci nejchudším osobám.  Na úterý odpoledne je zařazena Společná rozprava  – Azyl, Schenken a Finanční výkazy.

Středa dopoledne je věnována rozpravě o Finančních službách: nedostatečný pokrok v Radě a zpoždění Komise při přijímání některých návrhů.

Odpolední program pokračuje Rozpravou o Lidských právech, demokracii, svobodě tisku a sdělovacích prostředcích ve světě

Čtvrteční program začíná dopolední debatou o Prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi ES a střední Afrikou. Čtvrtek odpoledne je jako vždy věnován Rozpravám o případech porušování lidských práv.  Po ukončení rozprav následuje hlasování.

Během setkání koordinátorů hlasování (setkání whipů) dohodl Milan Cabrnoch s kolegy z EKR společný postup při všech hlasováních tohoto plenárního zasedání.

Podrobný program plenárního zasedání naleznete na:

http://www.europarl.europa.eu/sides/indexPartSession.do?reference=2013-06&language=CS

Příští plenární zasedání EP se bude konat ve Štrasburku 1. - 4.července 2013.

Michaela Plonquet Straková, 10. 6.  2013