admin | 16/1/2007 | Témata: Média a rozhovory, Zdravotně postižení.
Osobně se domnívám, že pokud chápeme zdravotně postižené občany jako rovnoprávné, není možné navrhovat pro ně jiná pravidla, něž jaká mají ostatní občané. Polemika se o tom opravdu vede. Nedomnívám se však, že by bylo správné přijímat zákon upravující pro jednu skupinu občanů oblast, ve které již jiný právní předpis stanoví rovná práva. Rovnost nelze vytvořit různými pravidly pro určité skupiny.
Podle mé zkušenosti bují byrokracie vesele nejen u nás, ale v celé Evropě. Nepřiměřená administrativa problémem určitě je. Od září 2006 spolupracuji s představiteli organizací zabývajících se zaměstnáváním zdravotně postižených v České republice a společně připravujeme návrhy na zlepšení stávajícího stavu.
Principiálně nejsem pro automatické odebírání sociálních dávek jenom díky tomu, že občan pracuje. Kriteriem pro poskytnutí sociální dávky musí být vždy skutečná potřeba konkrétního občana. Vždy je třeba nastavit pravidla tak, aby se každému vyplatilo pracovat. Pokud by měl být potrestán za to, že pracuje, je systém chybně nastaven a musí být změněn. Jsem přesvědčen, že požívání invalidního důchodu nesmí být překážkou v zapojení občana se zdravotním postižením do pracovního procesu.
Závěrem bych chtěl vyslovit své hluboké uznání a obdiv všem těm, kdo přes své zdravotní postižení pracují a hledají práci i těm, kdo jim v tom pomáhají.
vyšlo v časopisu Můžeš