Zaměstnávání zdravotně postižených
admin | 4/10/2006 | Témata: Zdravotně postižení.
V pátek 29. září 2006 jsem se sešel na pracovním jednání s představiteli několika organizací zabývajících se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Podnětem k tomuto setkání je projednávání zprávy o Akčním plánu pro zdravotně postižené v Evropském parlamentu.Jednání, které proběhlo na půdě společnosti BPT (která zaměstnává více jak 50 zdravotně postižených osob) se zúčastnili zástupci společnosti BPT, Unie Roska, Eset-Help, Rytmus, Formika, České unie pro podporované zaměstnávání a předseda Národní rady pro zdravotně postižené.
Cílem bylo seznámit účastníky s problematikou zaměstnávání zdravotně postižených jako prioritou materiálu právě projednávaného v Evropském parlamentu, vyměnit si názory na řešení této problematiky v ČR a poradit se, jak bychom mohli společně pomoci stav zlepšit. Také jsem účastníkům nabídl pomoc při zapojování českých organizací do evropských struktur.
Václav Krása, předseda Národní rady pro zdravotně postižené, zdůraznil problematiku povinnosti firem zaměstnávat jistý počet zdravotně postižených, případně nakupovat výrobky od společností, které zdravotně postižené zaměstnávají či platit pokutu. V praxi je tato povinnost obcházena a dochází doslova k podvodům. Je třeba nejen zpřesnit právní úpravu, ale především ji důsledně vymáhat.
Velkou diskusi vyvolalo téma oddělené evidence žadatelů o zaměstnání. Úřady práce totiž vedou odděleně evidenci žadatelů o zaměstnání zdravých a zdravotně postižených. Tato jasná forma diskriminace je podle názoru účastníků porady v rozporu s principy nediskriminace zdravotně postižených. V praxi vede k tomu, že ten, kdo hledá zaměstnance, hledá pouze v seznamu zdravých a seznam zdravotně postižených zůstává stranou - přitom k tomu nejsou žádné opravdové důvody.
Smyslem podporovaného zaměstnávání je integrovat osoby se zdravotním postižením do běžných firem, na běžná pracovní místa. Významnou drobností je, že ačkoli existuje řada agentur zaměřených na podporované zaměstnávání, mají dokonce svou asociaci, jsou aktivní na mezinárodní úrovni a především pomáhají mnoha lidem, české zákony podporované zaměstnávání vůbec neznají. V praxi tak zvláště úředníci váhají, zda podporované zaměstnání řadit do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, či například - trochu úsměvně - do oblasti sociálních služeb.
Je před námi velká práce v boji s předsudky, podle kterých se majitelé a ředitelé firem mylně obávají zaměstnávat zdravotně postižené občany. Přitom je občan zdravotně postižený ve valné většině případů schopen odvést nejméně tak kvalitní práci, jako občan zdravý. Navíc si zdravotně postižený své práce většinou více váží a přistupuje k ní odpovědněji. Účastníci porady se shodli na nezbytnosti další a další osvětové kampaně, zaměřené především na zaměstnavatele a na širokou veřejnost. Cílem takové nekonečné kampaně je zlepšit povědomí o zaměstnávání zdravotně postižených, o jeho výhodách a přínosech pro společnost, občana i firmu, a zbořit nesmyslné mýty o tom, že zdravotně postižený má pobírat invalidní důchod a sedět doma. Velice důležitá je také pozitivní motivace zdravotně postižených k tomu, aby si práci hledali a chtěli pracovat, aby se jim pracovat vyplatilo. Špatně nastavený systém sociálních dávek v mnoha případech vede k tomu, že se lidem, a nejen zdravotně postiženým, vůbec nevyplatí pracovat. Takový systém je zásadně špatný a poškozuje nejen celou společnost, ale především zdravotně postižené - ty, kteří by pracovat mohli, i ty, kteří pracovat nemohou.
Velké problémy v praxi působí chybné rozdělování finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Tyto prostředky získávají úřady práce v závislosti na počtu nezaměstnaných, ale zcela bez ohledu na to, kolik je v regionu zdravotně postižených a jaká je jejich zaměstnanost. Tak paradoxně například Praha, kde je největší počet zdravotně postižených, má k disposici relativně velice málo peněz, protože je zde nízká nezaměstnanost.
Účastníci se shodli na záměru připravit společně seminář pro ředitele úřadů práce a pracovníky státní služby zaměstnanosti. Dále se účastníci shodli na prospěšnosti spolupráce s organizacemi zaměstnavatelů.
Účastníci porady se shodli na tom, že porada byla přínosem a chtějí se setkat znovu - dokonce se shodli na datu a místě příštího setkání, které proběhne 5. prosince 2006 od 10 hodin opět (s laskavým pozváním paní ředitelky Lenky Kohoutové) v prostorách BPT v Praze 4. Na závěr jednání formulovali účastníci porady následující závěry:
- Je třeba změnit evidenci žadatelů o práci tak, aby byla odstraněna diskriminace zdravotně postižených;
je třeba zabránit podvodům při naplňování povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené - smyslem musí být tlak na zaměstnávání zdravotně postižených a ne pochybné přeprodávání a přebalování zboží či placení pokut do státního rozpočtu;
- je třeba zakotvit podporované zaměstnávání do zákona o zaměstnanosti;
- je třeba změnit rozdělování prostředků aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby byla účinně a odpovídajícím způsobem podporována zaměstnanost zdravotně postižených;
je nezbytné změnit vnímání zdravotně postižených a jejich schopnosti pracovat, je třeba vzdělávat v tomto smyslu zaměstnavatele, úředníky i samotné zdravotně postižené občany;
je třeba prosadit pozitivní motivace pro zdravotně postižené tak, aby se jim práce vyplatila.
Související:
- Centrum práce pro zdravotně znevýhodněné spoluobčany - http://www.ibpt.cz/
Postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006 - 2007 [PDF 230kB]
