"Zdravotnictví"

Genetika je nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím oborem současné medicíny. Přináší nové možnosti diagnostiky a prevence. Docela určitě nám v nejbližších letech připraví mnohá překvapení. Již dnes je zřejmé, že ne všechna taková překvapení musí být nutně příjemná.

Jedním z prvních pokusů, jak regulovat oblast genetických textů, se zabýváme v Evropském parlamentu při práci na návrhu nařízení o in vitro diagnostických prostředcích. Tato norma, až bude přijata, bude závazná pro občany i společnosti ve všech členských zemích. Regulace genetických testů je jen jednou malou, ale důležitou kapitolou Nařízení.

Již dnes jsme se shodli na tom, že genetické testy by měly zůstat po kontrolou lékařů. Není možné připustit, aby byly takové testy volně dostupné laikům. Test bude indikovat lékař a také lékař bude odpovědný za interpretaci výsledků testů. Vlastní testy musí být prováděny příslušně vyškoleným zdravotnickým pracovníkem.

Genetické testy přináší informace, se kterými společnost ještě není zvyklá běžně pracovat. Současně jsou to informace s očekávanou vysokou úrovní ochrany soukromí, mimořádně citlivé osobní údaje. Dotýkají se nejen osoby, která je vyšetřována, ale často mají přímý, a někdy zásadní č dokonce devastující dopad na celou rodinu. Málo z nás, odborníků i laiků, má zkušenosti s výsledky genetických testů. Jak naložit s informací, že vy nebo vaše dítě trpíte poruchou, kterou nelze léčit a která během několika měsíců povede k smrti? Jak se vypořádáme s vědomím, že jsme tuto chorobu předali svým dětem a ani jim není pomoci? Jak by s takovou informací naložil zaměstnavatel či pojišťovna, kdyby se ji dozvěděli? A jak veřejnost, zvláště kdyby šlo o známou osobnost?

Genetické informace mohou být zneužity k nejrůznějším účelům. Proto je před vlastním provedením genetického testu zcela nezbytné získat informovaný souhlas pacienta. Aby mohl být takový souhlas skutečně informovaný, musí mu předcházet genetická konzultace, při které musí kvalifikovaný lékař vysvětlit pacientovi, jaké dopady na něj a jeho rodinu mohou výsledky vyšetření mít.

Samostatnou kapitolou je ochrana dětí. Jistě si dovede každý z nás představit celou řadu situací, kdy může být genetická informace dítěte zneužita. Počínaje adopcí a konče třeba vyhledáváním talentovaných sportovců. U dítěte by mělo být genetické testování povoleno výhradně v situacích, kdy má lékařské opodstatnění, kdy jeho výsledek může rozhodnout o léčbě nebo ochránit jiné členy rodiny. Sama diagnóza onemocnění nebo její potvrzení, pokud není naděje na léčení, není důvodem k provedení testu.

Poslanci Evropského parlamentu se v následujících měsících pokusí vložit do Nařízení o in vitro diagnostických prostředcích první sadu regulací genetických testů. Spolupracujeme s odborníky na genetiku, medicínu i právo. Jsme si vědomi, že dynamický rozvoj této oblasti medicíny přinese jistě mnoho nového, současně však je řada dobrých důvodů pro nastavení jasných pravidel.

MUDr. Milan Cabrnoch, ODS
poslanec Evropského parlamentu
člen zdravotního výboru EP a stínový zpravodaj ECR k návrhu Nařízení o in vitro diagnostických zdravotních prostředcích

3. května 2013

Kouření je každému dobře srozumitelná tematika. Má obrovské negativní dopady na zdraví jednotlivce, jeho okolí i na celou společnost. Má svou ekonomickou stránku včetně tvorby pracovních míst a výběru daní. Má také jasně definovaného nepřítele, kterým je bezohledný kuřák a nadnárodní tabáková lobby.

Read more »

Centrum zdravotně-sociálních studií vysoké školy CEVRO Institut si Vás dovoluje pozvat na seminář:

NOVÉ EVROPSKÉ REGULACE V LÉKOVÉ POLITICE

který se uskuteční ve středu 27. února 2013 od 16.00 do 18.00 hod. v budově vysoké školy CEVRO Institut (Jungmannova 17, Praha 1).

Seminář se koná za podpory Evropských konzervativců a reformistů.

Svou účast, prosím, potvrďte na e-mailu lucie.litomiska@vsci.cz .

Milan Cabrnoch se v Evropském parlamentu zasazuje o modernizaci trhu léčiv.

Je až neuvěřitelné, že směrnice, kterou se v současné době trh s léčivy řídí, pochází z roku 1989. Tato směrnice nebyla od vstupu v platnost doposud pozměněna a odráží podmínky na trhu léčivých přípravků, které existovaly před více než dvaceti lety.

Milan Cabrnoch to považuje za chybu. "Tyto podmínky se zásadně změnily, jak příchodem generických léčivých přípravků, které představují méně nákladné alternativy, tak vývojem stále modernějších (a také dražších) léčivých přípravků," říká.

Vývoj na trhu je velmi dynamický a současná zastaralá směrnice jej brzdí. Legislativní proces spojený s uvedením nových léků na trh je často zdlouhavý, což vede k odsouvání dostupnosti léků pro občany. Praxe na českém trhu, kde problematika spadá do kompetence Státního úřadu pro kontrolu léčiv, v tomto není výjimkou.
Novela, jejímž stínovým zpravodajem je právě Milan Cabrnoch, tak zkracuje lhůty pro rozhodnutí o cenách léků i o úhradě léků ze zdravotního pojištění. Nezasahuje však do rozhodnutí o ceně nebo úhradě v jednotlivých členských státech.

"Pacienti mají dostat nové léky včas. Úřady musí fungovat rychle a efektivně ve prospěch občanů, nikoli pro pohodlí úředníků," komentuje současné zbytečně dlouhé lhůty Milan Cabrnoch a věří, že se mu o tom podaří přesvědčit i jeho kolegy.

Evropský parlament během dnešního hlasování lhůty navrhované komisí prodloužil a vrátil komisi návrh k přepracování.

Výdaje na zdravotnictví v členských zemí Evropské unie klesají poprvé od roku 1975. Uvádí se to ve zprávě Evropské komise a OECD “Health at a Glance: Europe 2012”. Zdravotní výdaje na hlavu uváděné jako procenta z hrubého domácího produktu poklesly v roce 2010 napříč EU o 0,6%. To ukazuje, že se doposud soustavný a dle mnohých “dostatečný” trend nárůstu výdajů na zdravotnictví obrací, a to je bezpochyby varovné.

Read more »