Prosperita obětovaná ústavě?

 

| 26/3/2005 | Témata: "Evropská ústava".

Včerejší odmítnutí uvolnit v EU trh se službami opět ukázalo, že krásná slova o budování jedné velké Evropy přestanou v praxi fungovat vždy v okamžiku, kdy si některý z velkých členských států postaví hlavu a odmítne se kvůli vlastním zájmům do jejího budování zapojit.

Uvolnění evropského trhu se službami mělo být přitom jedním ze základním kamenů plánu vedoucího k ekonomicky silnější a pružnější Evropské unii. Za odmítavým postojem zejména Francouzů a Němců stál fakt, že podnikatelé z některých států s nižšími náklady (např. v souvislosti s výší sociálních dávek) by se mohli stát konkurencí těm ostatním. Toto je hlavní důvod a nic na tom nemění skutečnost, že francouzský prezident Chirac odůvodňoval toto rozhodnutí obavou o schválení evropské ústavy Francouzi.

Směrnice měla evropským podnikatelům, včetně těch českých, přinést velkou úlevu v administrativních otázkách. Agendu spojenou se založením společnosti měl mít například poskytovatel služeb možnost vyřídit na jednom místě. Směrnice dále zaváděla tzv. princip země původu, podle něhož by se podnikatel nabízející služby registroval pouze v jedné zemi a mohl automaticky nabízet tyto služby i v dalších členských zemích podle pravidel země původu. Směrnice měla v EU vytvořit jednotný trh služeb, tedy jeden z hlavních důvodů, proč vůbec Česká republika do EU vstupovala.

Hlavní argument, tzv. sociální dumping, který během summitu od francouzských a německých zástupců odmítajících tato opatření opakovaně zazníval, považuji za řečnický manévr, prostřednictvím kterého se politici pouze snažili mlžit, aniž by nazvali věci pravým jménem. Za sociálním dumpingem se totiž neskrývá nic jiného než ochrana vlastního trhu a již zmíněný strach z konkurence. My jako nový člen EU pak můžeme fráze o sociálním dumpigu jasně chápat jako neochotu původních členů otevřít svůj trh těm novým. Je tím popřena jedna ze zásad, na nichž Evropská unie stojí, tedy budování jednoho společného obchodního prostoru.

Obavy Francie a Německa lze jistě chápat. Ty členské země EU, které připustily, že mají dnes košatý sociální systém zatěžující jejich podnikatele, by se nicméně měly v prvé řadě starat o to, aby tento sociální systém zefektivnily a dosáhly tak v rámci EU větší konkurenceschopnosti. Je naopak naprosto nepřípustné, aby se místo toho snažily zhoršovat podnikatelské prostředí v ostatních členských zemích EU.

             Přidej na Seznam

© 1999-2012 Milan Cabrnoch | webmaster@cabrnoch.cz | RSS | design: ESMEDIA a.s. | cms: b2evolution | kontakt