Rozhovor pro European Observer

Evropská unie věnuje problematice eHealth velkou pozornost. Je to správně. Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je logickou cestou ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a současně k účelnému využívání lidských i finančních zdrojů i kapacit, které má zdravotnictví k disposici. Stejně postupují i jiné země, například Spojené státy, Izrael nebo Kanada. S těmito zeměmi také spolupracujeme.

Evropská unie věnuje problematice eHealth velkou pozornost. Je to správně. Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je logickou cestou ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a současně k účelnému využívání lidských i finančních zdrojů i kapacit, které má zdravotnictví k disposici. Stejně postupují i jiné země, například Spojené státy, Izrael nebo Kanada. S těmito zeměmi také spolupracujeme.

Velkou výzvou pro členské země Evropské unie je interoperabilita. Potřebujeme spolupracovat na tom, aby informace byly využitelné při péči o pacienta, bez ohledu na to, v kterém zdravotnickém zařízení v které zemi se nachází. Podařilo se nám dosáhnout volného pohybu osob v celém společenství. Nyní je potřeba zajistit jim kvalitní zdravotní péči a bez sdílení informací to není možné.

Evropská komise věnuje podpoře rozvoje eHealth velkou pozornost. Financuje celou řadu projektů, jejichž cílem je vzájemná výměna zkušeností a podpora spolupráce při vývoji i využívání služeb eHealth. Kromě elektronických zdravotních záznamů a výměny zdravotních informací podporuje Komise také projekty zaměřené na pomoc zdravotně postižený a seniorům v rámci programu Ambient Assisted Living. Informační technologie umožňují lidem žít s pomocí doma a vytváří alternativu ústavní péči.

Evropský parlament opakovaně podpořil rozvoj eHealth služeb. Byl připraven podpořit výrazným způsobem i předávání a sdílení elektronických zdravotních informací (zdravotních informací v elektronické podobě) při přeshraniční zdravotní péči. Setkal se však s velice konzervativním přístupem Evropské rady a musel ze svých ambicí ustoupit.

V Radě na úrovni jednotlivých členských zemí převažuje přísně konzervativní přístup. Některé členské země již začaly své vlastní služby eHealth rozvíjet a zatím nejsou připraveny podílet se na společném řešení. Občané, kteří se pohybují mezi jednotlivými zeměmi ale nezbytně potřebují, aby byly jejich zdravotní informace přenositelné. K tomu rozhodně není třeba vytvářet jednotný evropský informační systém. Stačí, když se odborníci dohodnou na technologických standardech ukládání a předávání dat. jednotlivé země k těmto standardům mohou dobrovolně přistupovat. To se již děje a je to prospěšné pro předávání informací nejen mezi zeměmi, ale také mezi jednotlivými zařízeními v jedné zemi.

Podporuji dlouhodobě vedení zdravotní dokumentace v elektronické podobě. Při poskytování zdravotní péče vzniká velké množství informací. Tyto informace mají velkou cenu především pro pacienta, ale také pro celé zdravotnictví včetně medicínské vědy.
Informace se v elektronické formě lépe ukládají, zpracovávají, lépe se v nich vyhledává a lépe se předávají a sdílejí. Většina informací v dnešním zdravotnictví je již elektronicky zpracovávána. Jsou to data v laboratořích, v nemocnicích i v ordinacích lékařů. Menší množství informací ve stále vedeno v papírové formě.

Pokud se týká informací zpracovávaných ve zdravotnickém zařízení, tedy zdravotní dokumentace, je povinnost tyto informace chránit před neoprávněným přístupem stejná jak pro informace na papíře, tak v elektronické podobě.

Pokud se týká zdravotních informací předávaných mimo zdravotnické zařízení, je k tomu podle mne potřebný souhlas pacienta. Občan sám rozhodne, zda pro další léčení využije informace, které již existují, nebo ne. Sám zváží, zda přijme jisté riziko spojené s únikem informací, nebo podstoupí riziko spojené s léčením bez těchto informací. Podle mých dlouholetých zkušeností se úniku informací obávají především zdraví lidé. nemocní mají zájem na tom, aby byly všechny informace správně a včas využity při jejich léčení.