Zdravotní turistika (nejen) v Chorvatsku

Zdravotní turistika je stále častěji frekventovaným tématem nejen politických diskusí a nejen v rámci Evropské unie. Stala se také jedním z témat, živě diskutovaným během pracovního setkání poslanců skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Tato skupina, která po nedávných evropských volbách výrazně posílila, se sešla ke svému jednání v Dubrovníku.

Téma zdravotní turistiky otevřel přizvaný přednášející dr. Marijan Gjukič, působící v Chorvatsku a v Rakousku. Zdravotní turistiku (Health Tourism) můžeme rozdělit na léčebnou (Medical Tourism), lázeňskou (Spa) a ozdravnou (Wellnes). Pro léčebnou turistiku, kdy pacienti vyhledávají v zahraničí konkrétní léčbu, často léčebný zákrok, je klíčovou normou evropská směrnice O právech pacientů při přeshraniční zdravotní péči, která byla nedávno implementována (s jistým zpožděním) i v České republice.

Chorvatsko má v oblasti zdravotní turistiky mnoho příležitostí a hledá, podobně jako další země, jek je využít. Má vhodné klimatické podmínky, mnohaletou tradici v oblasti turistiky, velké ubytovací kapacity využívané jen v sezóně. Nabídka je však tradičně soustředěna na klasickou turistiku, chybí větší zkušenosti s užšími cílovými skupinami, jako jsou chronicky nemocní či senioři.

Zdravotnictví, zvláště jeho lůžková část, je téměř úplně řízena veřejnou správou, státem a regiony. I v ambulantní péči je značná část lékařů zaměstnána ve veřejných zdravotnických zařízeních. Zájem o poskytování zdravotní péče zahraničním pacientům v těchto zařízeních je spíše formální.

Také lázeňství, které využívá relativně bohaté přírodní zdroje, se soustředí převážně na domácí klientelu a péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Wellnes služby jsou poskytovány především v komerčních hotelových zařízeních.

Zdravotní turistika je na tom v Chorvatsku podobně jako v řadě dalších zemí. Odborníci si uvědomují velké příležitosti, které nabízí. Poskytovatelé zdravotních služeb obecně možnost rozšíření klientely vítají (výrazně více soukromí než státní), ale konkrétním krokům se věnují minimálně. Pacienti nemají o možnostech léčení v zahraničí prakticky žádné informace, a to ani o nabídce péče ani o její úhradě podle směrnice o přeshraniční zdravotní péči.

S kolegou Gjuričem jsme se shodli na potřebě rozvoje zdravotní turistiky nejen mezi Českou republikou, Chorvatskem a Rakouskem, ale i mezi jinými zeměmi. Nabízí se dostupnější a kvalitnější zdravotní služby pro pacienty, nové programy pro seniory a dlouhodobě nemocné, lepší využití stávající kapacit jak lidských, tak přístrojových. Zdravotní turistika ve střední i v celé Evropě má své místo a její rozvoj bude v příštích letech rychlý. Je na každém z nás, aby se rozhodlo, zda se ho bude účastnit nebo jej pozorovat.