V úterý 27. ledna 2015 odpoledne proběhl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář věnovaný elektronickému zdravotnictví, eHealth. Seminář se konal z popudu Platformy pro elektronické zdravotnictví a zaštítil jej předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR poslanec Rostislav Vyzula.
Jménem Platformy pro elektronické zdravotnictví vystoupil na semináři Ing. Jiří Čížek, členy správní rady Českého národního fóra pro eHealth. Ve svém vystoupení připomněl historii rozvoje služeb elektronického zdravotnictví v České republice a klíčové projekty, jako například elektronický identifikátor, zdravotnické registry, evropské projekty jako například Calliope či epSOS, elektronickou preskripci či elektronické zdravotní knížky zdravotních pojišťoven. Připomněl, jak některé zdravotní pojišťovny užívají své elektronické zdravotní knížky jako nástroj v soutěži o pojištěnce. Uvedl také úspěšné regionální či sektorové projekty, například v nemocnicích kraje vysočina či v Centru mezistátních úhrad.
Pan Ing. Erik Fišer vystoupil jako poradce předsedy výboru pro zdravotnictví PSP. informoval účastníky semináře o shodě mezi výborem pro zdravotnictví a Ministerstvem zdravotnictví. Zdůraznil význam klíčových registrů, a to registru pracovníků, zdravotnických zařízení, léčivých přípravků a pacientů. Tyto registry by měl vést stát.
Dále zdůraznil Ing. Fišer potřebu vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě a sdílet ji mezi zdravotnickými zařízeními. Připomněl příklad staršího pacienta s oteklým jazykem, který při ošetření na pohotovosti není schopen uvést, jaké léky užívá. Zdůraznil potřebu propojení systému elektronické preskripce se záznamem klinických informací, tedy se zdravotní dokumentací pacienta s cílem podpory rozhodování lékaře.
Závěrem Ing. Fišer připomněl význam telemedicíny, elektronického vzdělávání a zdravotního portálu.
Jménem Ministerstva zdravotnictví vystoupil pan Ing. Jiří Borej. Je členem Řídícího výboru tvorby eHealth strategie Ministerstva zdravotnictví a podílí se na tvorbě národní strategie eHealth. Ministerstvo zdravotnictví předloží Národní strategii eHealth v třetím čtvrtletí roku 2015. narozdíl od minulých snah, tentokrát je přístup ke strategii celistvý. Pracovní skupina dostává podklady a připomínky z mnoha stran uživatelů systému a mapuje je. vychází z metodiky tvorby veřejných strategií, vypracované Ministerstvem pro místní rozvoj. Příprava strategie rozvoje eHealth je dobře organizovaná: má svého garanta (náměstek ministra Philipp), řídící výbor ve kterém jsou zastoupeni i poslanci, koordinátora (p. Schellong) i pracovníka, kterým je pan Borej. Širší tým tvoří 36 členů.
Závěrem semináře vystoupil MUDr. Pavel Kubů, člen správní rady Českého národního fóra pro eHealth, jménem Platformy pro elektronické zdravotnictví. Ve své prezentaci zdůraznil přínosy ehealth pro pacienty. Věnoval se mimo jiné i problematice telemedicíny.
V dlouhé a pestré diskusi upozornila prof. Zvárová na projekty Akademie věd ČR a připomněla velké rezervy, které máme v elektronizaci zdravotnické dokumentace. Dr. Šteflová připomněla možnost podpory ze strany WHO při tvorbě koncepce, dr. Cabrnoch představil České národní fórum pro eHealth a jeho již téměř osmiletou činnost, Ing. Rous zase vzdělávací projekt v Thomayerově nemocnici. Ing. Pilz varoval před tím, aby se eHealth stal znovu nástrojem politického boje.
Prezident komory lékárníků dr. Chudoba žádal možnost vyměňovat si se souhlasem pacientů zdravotní informace, zdravotníci se tomu podle prezidenta Chudoby nebrání. Jménem praktických lékařů odmítl dr. Mucha démonizaci lékařů jako těch, kdo se eHealth brání.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví Ing. Shima uvítal, že se po devíti letech konečně problematikou eHealth zabývají i poradci ministra. Začínáme znovu, začínáme pozdě, ale máme šanci začít dobře. Dále upozornil na zdravotní aplikace chytrých telefonů, které podle něho jsou částečně řešením pro sdílení zdravotních informací.
Celý seminář shrnul v závěrečném vystoupení administrátor Platformy pro elektronické zdravotnictví dr. Petr Struk. Služby eHealth jsou součástí zdravotnictví, jejich uživateli jsou zdravotníci a jejich pacienti.
Elektronizace zdravotnictví je aktuálním tématem. Shodujeme se na tom, že bez každodenního využívání informačních a komunikačních technologií nelze očekávat zlepšení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, stejně jako nelze zlepšit využívání lidských, materiálních i finančních zdrojů - jednoduše zmenšit plýtvání.
Všichni dobře víme co, ale nějak se nemůžeme dohodnout na tom JAK.
Jednou z výmluv těch, kterým současný chaos, neprůhlednost a plýtvání ve zdravotnictví vyhovují, je údajná obava z bezpečnosti, tedy z ohrožení, která s elektronizací zdravotnictví přichází.
Podstatným krokem proti těmto výmluvám byla konference, pořádaná společností IDC a Českým institutem manažerů informační bezpečnosti 3. června 2014 v Praze.
Konference nabídla díky vysoce kvalifikovaným přednášejícím vynikající obrázek tématu bezpečnosti informačních systémů ve zdravotnictví. Účastníci se seznámili jak s právním prostředím, ve kterém se nacházíme, tak s konkrétním řešením a některými projekty ve státním sektoru, ve veřejných nemocnicích i s produkty soukromých společností.
Zaujala mne přednáška pana Aleše Špidly, místopředsedy Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, který dnes působí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, má však současně bohaté zkušenosti i ze zdravotnictví. Analytický pohled na problematiku, zasazený do znalosti právního prostředí a technologických možností je bezpochyby východiskem k návrhu konkrétního dalšího vývoje.
Mimořádně zajímavé informace představil ve své přednášce pan David Kula, reprezentující Národní centrum telemedicíny v Olomouci. Staví na konkrétních zkušenostech z reálného prostředí, kdy služby zlepšují jak zdraví, tak kvalitu života svých uživatelů. Pan Kula představil i Platformu pro elektronické zdravotnictví, jejímž cílem je spojit organizace, které mají zájem podílet se na rozvoji elektronického zdravotnictví a podporovat jej.
Zaznamenal jsem, že se konference kromě odborníků na IT a bezpečnost, kteří samozřejmě převládali, zúčastnili i zástupci uživatelů - nemocnic, zdravotnických zařízení nebo například komory lékárníků (pan prezident Chudoba). Komunikace IT odborníků s uživateli je nesnadná, není častá, ale je nutná.
Konference jasně ukázala, že bezpečnost je nezbytnou a významnou součástí elektronizace zdravotnictví (tak jako je bezpečnost jako taková nezbytnou a důležitou součástí našich životů). Bezpečnost však rozhodně není překážkou, která by měla elektronizaci bránit. Nabízí se konkrétní řešení, která elektronické zdravotní informace zabezpečí. Proto je bezpečnost součástí každého odpovědného řešení v rozvoji eZdraví.
Vážená redakce,
rád bych Vám poděkoval, že dáváte na stránkách časopisu EURO opakovaně prostor diskusi o elektronickém zdravotnictví, zvláště o elektronických zdravotních knížkách, o kterých bylo v posledních dvou letech publikováno mnoho nepravd a mýtů. Na mém poděkování nemůže nic změnit název textu, který jste v diskusi zveřejnili - Blouznivá obhajoba IZIP (EURO 3. února 2014). Ve slušné společnosti se nehodí takto snižovat důstojnost druhého diskutujícího, ale vlastní diskusi, ve které pochopitelně zaznívají odlišné názory, to ovlivnit nemůže. Seriozní konfrontace různých názorů a prezentace podložených skutečností bezpochyby přispívá při hledání správného řešení.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) potřebuje jako každá zdravotní pojišťovna portál, tedy prostředí, ve kterém bezpečně komunikuje se svými pojištěnci, plátci pojistného, smluvními zdravotnickými zařízeními a dalšími subjekty. VZP má tři možnosti, jak svůj portál řešit: (1) bude využívat stávající portál provozovaný společností, kterou většinově vlastní a ovládá, a rozvíjet ho dle svých potřeb, (2) odkoupit stávající portál od své společnosti, plně jej vlastnit a provozovat vlastními silami a rozvíjet ho v souladu se svými potřebami nebo (3) ukončit využívání stávajícího portálu, provozovaného jí většinově vlastněnou společností (tedy znehodnotit vlastní majetek který sama ocenila na 59 milionů Kč) a koupit si nový, nejspíše velmi podobný portál, provozovat jej vlastními silami nebo prostřednictvím jiného dodavatele. Rozhodnutí je odpovědností správní rady, která VZP řídí.
Ačkoli to mnozí stále dokola opakují, není pravda, že VZP utratila za elektronické zdravotní knížky dvě miliardy korun. Skutečností je, že VZP na základě smluv, které ze své vůle uzavřela, nakupuje v cenách, na kterých se dohodla, pro své pojištěnce již dvanáct let konkrétní služby, především zřízení a správu elektronických zdravotních knížek (EZK). Za tyto služby pro 2,5 milionu pojištěnců během dvanácti let zaplatila celkem zhruba 1,5 miliardy Kč. Cena správy jedné EZK nedosahuje ani 6 Kč měsíčně, každý si ji může srovnat třeba s cenou správy běžného účtu v bance.
Jsem rád, že diskutující, vystupující jako (myš) potvrzuje, že smlouvy o poskytování EZK pojištěncům VZP „vypršely“ (rozuměj byly nuceně ukončeny) po dohodě ministra Hegera s předsedou vlády Nečasem - jakkoli je bizarní, že o smlouvě mezi veřejnoprávní, na státu ze zákona nezávislou VZP a soukromou a.s. rozhodují členové vlády při večeři.
VZP si opakovaně stěžuje, že jako většinový vlastník údajně neovládá svou společnost plně. Zatím představitelé VZP neupřesnili, které jejich plány se společností IZIP a.s. se jim nepodařilo realizovat.
Skutečností je, že podíl právě 51% na společnosti IZIP byl vyžádán právě ze strany VZP, a to usnesením její správní rady na návrh tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Noska. VZP vlastní většinu společnosti IZIP, dva ze tří členů představenstva společnosti IZIP jsou zaměstnanci VZP. Bez souhlasu VZP nemůže společnost IZIP udělat vůbec nic.
VZP se v posledních letech chová ke své společnosti, ke svému majetku (který nedávno ocenila na bezmála půl miliardy korun) vpravdě macešsky. Ačkoli se při přebírání akcií opakovaně zavázala projekt EZK dále rozvíjet, své závazky díky politickým rozhodnutím nemůže plnit, svou společnost poškozuje a někteří členové jejích orgánů se dokonce netají plány ji zničit.
Rozhodování VZP není ani odborné, ani ekonomické, ale výhradně politické. Odborně jsou EZK plně v souladu s evropskými i světovými trendy kvalitní, bezpečné a efektivní zdravotní péče, stejně jako s datovým rozhraním a dalšími normami užívanými v ČR. Ekonomicky se EZK pojišťovně bohatě vyplatí, jak dokazují například údaje z výroční zprávy VZP 2010 nebo závěrečné zpráva z pilotních projektů z roku 2012. Rozhodování VZP je politické, protože dva nejvyšší orgány, správní rada a dozorčí rada (jejichž rozhodnutí ředitel pouze vykonává) jsou obsazeny podle výsostně politického klíče: 1/3 jmenována vládou a 2/3 voleny sněmovnou v poměru zastoupení jednotlivých politických stran v ní.
Není divu, že se v této situaci, kdy politická rozhodnutí ničí společnost IZIP, její menšinový vlastník poškozování svého majetku brání.
Součástí elektronické zdravotní knížky pojištěnce VZP je mimo jiné i lékový záznam pacienta. Je to přehled předepsaných receptů a léků, které si pacient vyzvedl nebo koupil v lékárně.
Elektronický recept sám o sobě, tak jak je připravován státem (SUKL), je pouze administrativním nástrojem. Aby mohl být pacientovi užitečný, musí se propojit informace o receptech vystavených různými lékaři (v optimálním stavu i s laboratorními výsledky a klinickými informacemi). To systém elektronických receptů připravovaný SUKL neumožňuje, chybí mu k tomu souhlas pacienta.
Majitelé EZK, tedy 2,5 milionu pojištěnců VZP, svůj souhlas se sdílením informací mezi lékaři a lékárníky vyslovili a svým vlastnoručním podpisem potvrdili. Diskutující (myš) se mýlí, když uvádí v EURO, že se pojištěnci VZP IZIPu „upsali“.
Svéprávní a za sebe odpovědní občané vyslovili svobodně svůj souhlas a nezaslouží si podobnou dehonestaci projevu své svobodné vůle. Podrobná kontrola Úřadu na ochranu osobních údajů (nejrozsáhlejší v historii ČR) potvrdila plný soulad tohoto informovaného souhlasu občana s platnými zákony.
VZP údajně tvrdí, že má lepší data než IZIP (její společnost).To je jistě pravda a VZP snad brzy začne tato data využívat ve prospěch svých pojištěnců, pro řízení účelné farmakoterapie, v boji proti nevhodným, škodlivým a nebezpečným kombinacím léčiv a ve prospěch bezpečnosti svých pojištěnců a efektivního hospodaření s jejich penězi.
Skutečností zůstává, že VZP získává data z vyúčtování, tedy se značným zpožděním. Dozví se jen o těch lécích, které si pacient na recept v lékárně vyzvedl. Naproti tomu data v EZK jsou on-line, tedy okamžitě ve chvíli předepsání léku, resp. ve chvíli výdeje léku v lékárně. V lékovém záznamu pacienta v EZK jsou navíc i léky, které si pacient v lékárně koupil a o kterých se VZP nikdy nedozví. Proto lze lékový záznam v EZK využít pro bezpečnost a účelnost léčby mnohem lépe, než data v účtech VZP.
Ještě jednou děkuji redakci za prostor k diskusi o elektronickém zdravotnictví na stránkách EURO. Výše uvedené argumenty současně poskytnu dalším novinářům, kteří se věnují tématice zdravotnictví, a to s cílem zvýšit jejich informovanost a přispět k veřejné diskusi svými názory.
Časopis Euro svým čtenářům zprostředkoval témata konference Euro Regional zaměřené na eHealth a konané za podpory Ness Czech, České spořitelny a VZP ČR v Plzni.
Často se setkáváme s názory, že je třeba namísto velkých národních projektů realizovat malá, proprietární řešení, ušitá na míru bezprostřední lokální nebo skupinového potřeby. Současně ale neméně hlasitě zaznívá, že by řešení mělo být celoplošné, jednotné, někteří žádají i řešení povinná.
Jsem rád, že se aktuálně mnoho představitelů odborné veřejnosti shoduje na požadavku dobrovolných, fakultativně zaváděných řešení. Je to velký posun za krátkou dobu. Docela nedávno se v případě elektronických zdravotních knížek hodně hovořilo o tom, že jejich největší chybou bylo právě to, že nebyly povinné. Osobně jsem přesvědčen, že možnost volby mezi klasickou a moderní elektronickou cestou doplněná správně zvolenými motivacemi je nejlepší cestou vpřed.
Naprosto souhlasím s panem náměstkem Hoňkem z VZP v tom, že má-li být elektronický recept užitečný, musí být rozhodně více než pouhým administrativním zjednodušením (jak prosazuje pan Nosek). Pouhá administrativní funkce nemůže ospravedlnit náklady vydané na elektronické recepty. Ty musí umět eliminovat duplicity v předepisovaných lécích, sledovat jejich interakce, chránit pacienta před nevhodnou kombinací léků či jejich předávkováním. K tomu je nutné, aby jednotliví lékaři i lékárníci měli přístup k přehledu všech předepsaných a vydaných léků. Přístup k těmto informacím je možný jedině se souhlasem pacienta. VZP, kterou pan náměstek Honěk zastupuje, má náskok - disponuje elektronickými zdravotními knížkami, jejichž více jak 2,5 milionu pojištěnců již souhlas s takovým shromažďováním a zpracováním osobních údajů poskytlo.
Obdobnou výhodou jsou elektronické žádanky o vyšetření komplementu. Aby splnily svou koordinační funkci, musí být přístupné všem indikujícím lékařům. A to nejen žádanky, ale i výsledky dříve již vyžádaných vyšetření. I tyto informace jsou již v elektronických zdravotních knížkách pojištěnců VZP s jejich souhlasem obsaženy a dostupné
S lítostí musím souhlasit i s tím, že zpackaný projekt IZIP zbrzdil razantnější nástup elektronizace zdravotnictví. Je více než politováníhodné, že bývalý ministr zdravotnictví Heger po dohodě s bývalým premiérem Nečasem zakázali VZP využívat plně funkční zdravotní knížky pro její pojištěnce.
VZP po politickém zásahu premiéra a ministra již nedokázala prosadit pokračování úspěšného, ověřeného a přínosného řešení, které nejen že přináší prospěch jejím pojištěncům, ale současně je - bylo - její konkurenční výhodou. Zatím co ostatní zdravotní pojišťovny hrdě propagují své elektronické zdravotní knížky a staví na nich své marketingové kampaně na získání dalších pojištěnců, VZP pod politickým tlakem svůj systém, který většinově vlastní a plně ovládá, nejenže nechrání, ale aktivně poškozuje.
Namísto, aby klíčová zdravotní pojišťovna motivovala svá smluvní zdravotnická zařízení ke kvalitnější, bezpečnější a efektivnější zdravotní péči, nečinně přihlíží, jak její pojištěnci odchází a dluh roste. Nezbývá než souhlasit s tvrzením pana profesora Svačiny - kdyby byla mezi pojišťovnami skutečná konkurence, eHealth už tu dávno je. Přesněji řečeno, kdyby se VZP chovala konkurenčně jako ostatní pojišťovny, své eHealth řešení by rozvíjela podobně, jako jiné pojišťovny rozvíjí a propagují své Vitakarty a Karty života.
Lidové noviny se v článku Veroniky Rodriguez z 20. ledna 2014 věnují problematice elektronických zdravotních knížek Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Uvádí, že sama pojišťovna (VZP) si každoročně polepšila v průměru o 45 tisíc pojištěnců. Vzhledem k tomu, že se podobné nesprávné informace opakují a některá média je přebírají od sebe navzájem, upozorňuji, že tato informace není správná.
Všeobecná zdravotní pojišťovna vznikla v ČR jako první a tedy všichni pojištěnci byli původně u VZP. Po celou dobu své existence VZP stále pojištěnce ztrácí, jinak by ani nemohly vzniknou ostatní, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.
V tabulce uvádím počty pojištěnců VZP ČR v posledních letech, jak je může každý nalézt na webu VZP především v jejích ročenkách:
rok |
počet pojištěnců VZP |
změna za rok |
2013 |
5 988 078 |
-174 387 |
2012 |
6 162 465 |
-85 067 |
2011 |
6 247 532 |
-23 654 |
2010 |
6 271 186 |
9 377 |
2009 |
6 261 809 |
-167 898 |
2008 |
6 429 707 |
-105 915 |
2007 |
6 535 622 |
-32 065 |
2006 |
6 567 687 |
-113 103 |
2005 |
|
|
2004 |
6 680 790 |
-120 440 |
2003 |
6 801 230 |
-155 118 |
2002 |
6 956 348 |
-220 970 |
2001 |
7 177 318 |
-449 271 |
2000 |
|
|
1999 |
7 626 589 |
|
Jak je z čísel zřejmé, VZP pojištěnce ztrácí stále. Jedinou výjimkou je rok 2010, tedy rok, kdy vedení VZP využívalo jako konkurenční výhodu své elektronické zdravotní knížky. Díky jejich nabídce VZP nejen že pojištěnce neztratila, ale naopak se jejich počet zvýšil. Pozitivní trend přetrvával ještě částečně v roce 2011.
Poté, co se tehdejší ministr zdravotnictví Heger dohodl s předsedou vlády Nečasem a zakázali VZP využívat zdravotní knížky jako konkurenční výhodu, trend úbytku pojištěnců se vrací a VZP své pojištěnce opět ztrácí.
Zásadní vliv zdravotních knížek na stabilizaci pojištěnců (a její pozitivní ekonomický dopad) dokládá VZP ve své výroční zprávě, schválené Správní radou i Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR:
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Na skutečnosti se nezakládá ani tvrzení o tom, že spolupráce se společnosti IZIP nepřinesla VZP žádné pojištěnce či o tom, že VZP hradila zdravotní knížky pojištěncům jiných pojišťoven.
Během spolupráce VZP a společnosti IZIP se k VZP díky možnosti využívat elektronickou zdravotní knížku přihlásilo 53 254 pojištěnců, kteří pochopitelně každoročně odvádí VZP své pojistné (v roce 2012 to představuje 1,27 miliardy Kč, od roku 2010 jistě více jak 4 miliardy Kč). Ke konci roku 2013 má elektronickou zdravotní knížku zřízenu celkem 2 554 295 pojištěnců, pouze 210 643 z nich jsou pojištěnci jiné zdravotní pojišťovny než VZP ČR. Jedná se o pojištěnce, kteří zdravotní knížku získali jako pojištěnci VZP, ale později VZP opustili a o zrušení zdravotní knížky nepožádali.
Rád bych věřil, že tyto informace pomohou médiím a jejich redaktorům lépe a přesněji informovat veřejnost o problematice elektronických zdravotních knížek.
Praha, 21. ledna 2014