Zdravotní turistika je stále častěji frekventovaným tématem nejen politických diskusí a nejen v rámci Evropské unie. Stala se také jedním z témat, živě diskutovaným během pracovního setkání poslanců skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Tato skupina, která po nedávných evropských volbách výrazně posílila, se sešla ke svému jednání v Dubrovníku.
Téma zdravotní turistiky otevřel přizvaný přednášející dr. Marijan Gjukič, působící v Chorvatsku a v Rakousku. Zdravotní turistiku (Health Tourism) můžeme rozdělit na léčebnou (Medical Tourism), lázeňskou (Spa) a ozdravnou (Wellnes). Pro léčebnou turistiku, kdy pacienti vyhledávají v zahraničí konkrétní léčbu, často léčebný zákrok, je klíčovou normou evropská směrnice O právech pacientů při přeshraniční zdravotní péči, která byla nedávno implementována (s jistým zpožděním) i v České republice.
Chorvatsko má v oblasti zdravotní turistiky mnoho příležitostí a hledá, podobně jako další země, jek je využít. Má vhodné klimatické podmínky, mnohaletou tradici v oblasti turistiky, velké ubytovací kapacity využívané jen v sezóně. Nabídka je však tradičně soustředěna na klasickou turistiku, chybí větší zkušenosti s užšími cílovými skupinami, jako jsou chronicky nemocní či senioři.
Zdravotnictví, zvláště jeho lůžková část, je téměř úplně řízena veřejnou správou, státem a regiony. I v ambulantní péči je značná část lékařů zaměstnána ve veřejných zdravotnických zařízeních. Zájem o poskytování zdravotní péče zahraničním pacientům v těchto zařízeních je spíše formální.
Také lázeňství, které využívá relativně bohaté přírodní zdroje, se soustředí převážně na domácí klientelu a péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Wellnes služby jsou poskytovány především v komerčních hotelových zařízeních.
Zdravotní turistika je na tom v Chorvatsku podobně jako v řadě dalších zemí. Odborníci si uvědomují velké příležitosti, které nabízí. Poskytovatelé zdravotních služeb obecně možnost rozšíření klientely vítají (výrazně více soukromí než státní), ale konkrétním krokům se věnují minimálně. Pacienti nemají o možnostech léčení v zahraničí prakticky žádné informace, a to ani o nabídce péče ani o její úhradě podle směrnice o přeshraniční zdravotní péči.
S kolegou Gjuričem jsme se shodli na potřebě rozvoje zdravotní turistiky nejen mezi Českou republikou, Chorvatskem a Rakouskem, ale i mezi jinými zeměmi. Nabízí se dostupnější a kvalitnější zdravotní služby pro pacienty, nové programy pro seniory a dlouhodobě nemocné, lepší využití stávající kapacit jak lidských, tak přístrojových. Zdravotní turistika ve střední i v celé Evropě má své místo a její rozvoj bude v příštích letech rychlý. Je na každém z nás, aby se rozhodlo, zda se ho bude účastnit nebo jej pozorovat.
Jeden informační portál mi položil otázky - jak hodnotím svou práci v Evropském parlamentu, co bude úkolem EP v příštím volebním období a zda budu kandidovat.
V mém druhém volebním období od roku 2009 do roku 2014 jsem členem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, který je součástí politické skupiny Evropští konzervativci a demokraté (ECR).
Jsem členem vedení poslaneckého klubu ODS a koordinátorem hlasování. Za velký úspěch pokládám to, že po celé volební období zpracovává poslanecký klub ODS své vlastní hlasovací listy, ve kterých promítáme náš volební program a politické priority. v Evropském parlamentu není obvyklé, aby jednotlivé poslanecké kluby pracovaly takovým systematickým způsobem.
Ve výboru pro zaměstnanost a sociální politiku pracuji jako mluvčí politické skupiny ECR. Velice si cením vynikající spolupráce jak poslanců, tak jejich spolupracovníků a politických poradců ECR. Díky značné politické izolaci ECR se nám mnoho prosadit nepodařilo, o to více si ceníme případů, kdy se nám společně s poslanci EPP a ALDE podařilo zabránit nekřiklavější levicovým regulačním návrhům. Podařilo se mi jako zpravodaji řídit bezproblémové projednání novely nařízení o koordinaci sociálních systémů.
Zdravotnickým tématům se věnuji systematicky v výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. V této oblasti přijal Evropský parlament, bohužel za minimálního zájmu české odborné a politické veřejnosti, zásadní normy, které budou na mnoho let bezprostředně ovlivňovat zdravotnictví všech členských zemí. Jde o směrnici o právech pacientů při přeshraniční zdravotní péči a balík nařízení regulujících oblast léků, zdravotních prostředků a klinických studií.
Od roku 2009 jsem předsedou stálé delegace EP pro spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií. Vážím si toho, že jsme během uplynulých let výrazně zlepšili vztahy mezi Evropským parlamentem a parlamenty jednotlivých zemí. Aktivně jsme se podíleli na prosazování dalších reforem, ekonomické spolupráci, i na dodržování lidských práv a svobod. Osobně jsem se zúčastnil pozorovacích misí řady voleb v dotčených zemích. Ačkoli se v zemích Jižního Kavkazu setkává evropská politika východního partnerství s neúspěchy a země se dostávají stále více pod vliv Ruska, parlamentní diplomacie na úrovni EP podporuje co nejužší vazby k EU a jejím členským zemím.
V dalším volebním období zůstává hlavním úkolem Evropského parlamentu zásadní změna přístupu k evropské legislativě. Je řada oblastí, ve kterých je smysluplné a prospěšné vytvářet a prosazovat společná pravidla. Je to prospěšné pro členské země a jejich občany. Vedle toho je však mnoho, příliš mnoho regulací, které prospěšné a užitečné nejsou, předněji řečeno jsou ale jen úzkým zájmovým skupinám. Takové regulace musí být zrušeny. Přál bych si, aby k tomu našel nový Evropský parlament dostatek odvahy.
Jsem připraven v práci v Evropském parlamentu pokračovat. Pokud dostanu podporu uvnitř Občanské demokratické strany, předložím voličům ve volební kampani výsledky své práce a jasnou představu dalšího působení Evropského parlamentu a reforem Evropské unie.
Štrasburk, 10. prosince 2013 -- Evropský parlament ve Štrasburku zamítl celoevropskou liberalizaci potratů nebo povinné a jednotné zavádění sexuální výchovy do škol. Proti návrhu z pera portugalské socialistky se postavili i europoslanci ODS, a to z těchto důvodů:
1) Zpráva se vztahovala na široký okruh otázek, které jsou zcela mimo působnost Evropské unie. EU tedy nemá podle smluv žádné výlučné právo tyto oblasti regulovat. Jde zejména o zdravotní pojištění, přístup k antikoncepci nebo potratu, těhotenství a porod, léčbu neplodnosti nebo sexuální výchovu v mateřských a základních školách.
2) Zpráva se dotýkala řady morálních a etických otázek, které mají vzhledem k odlišnému kulturnímu a historickému kontextu v jednotlivých členských státech odlišnou hodnotu. Evropské komisi nepřísluší tyto otázky regulovat, rozhodnutí je v první řadě na členských státech a jejich občanech.
Podle mluvčí ODS ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Andrey Češkové by se práva žen na sexuální a reprodukční zdraví neměla stát předmětem ideologického souboje mezi pravicí a levicí.
Pane předsedající, ano, všichni si přejeme, aby dnes, v době pokračující krize důvěry v eurozóně, byla řešení, která by nastartovala nebo obnovila hospodářský růst, přinesla nová pracovní místa, vyšší produktivitu a větší sociální začlenění.
Vlády jednotlivých členských zemí samy dobře vědí, že je třeba bojovat proti strukturální nezaměstnanosti, připravit penzijní reformy, investovat do kvality pracovní síly, zvýšit výkonnost vzdělávacích systémů, bojovat proti chudobě a sociální diskriminaci.
Navržený mechanismus, který zaměstnává každým rokem členské země různými domácími úkoly a je postaven na studiu, kontrole a prověřování tzv. národních reformních plánů a odvozeně tedy i struktury národních rozpočtů, zůstává pro ECR nepřijatelný.
Protože, za prvé, jde o mechanismus, který je neefektivní, který nepřinesl a nikdy nepřinese žádné ovoce. Rozhodování o politice zaměstnanosti stejně jako o sociální politice je třeba ponechat národním vládám s plným respektem ke specifickým strukturám a cyklům jednotlivých ekonomik a k výkonnosti každého jednotlivého státu. Pouze tam, kde hospodářství vzkvétá, je možné zvyšovat sociální výdaje. Logika postavená na ultimátech „musíš“ a na vytváření tzv. sociálních evropských práv je falešná, nebezpečná a neúčinná.
Za druhé, takový návrh je nedemokratický. Národní reformní plány nejsou ve skutečnosti ničím jiným než národními rozpočty, způsobem, jak se ročně přidělují peníze daňových poplatníků. To jsou národní politická rozhodnutí a je nepřijatelné, aby byla diktována z Bruselu či Štrasburku.
Milan Cabrnoch se v Evropském parlamentu zasazuje o modernizaci trhu léčiv.
Je až neuvěřitelné, že směrnice, kterou se v současné době trh s léčivy řídí, pochází z roku 1989. Tato směrnice nebyla od vstupu v platnost doposud pozměněna a odráží podmínky na trhu léčivých přípravků, které existovaly před více než dvaceti lety.
Milan Cabrnoch to považuje za chybu. "Tyto podmínky se zásadně změnily, jak příchodem generických léčivých přípravků, které představují méně nákladné alternativy, tak vývojem stále modernějších (a také dražších) léčivých přípravků," říká.
Vývoj na trhu je velmi dynamický a současná zastaralá směrnice jej brzdí. Legislativní proces spojený s uvedením nových léků na trh je často zdlouhavý, což vede k odsouvání dostupnosti léků pro občany. Praxe na českém trhu, kde problematika spadá do kompetence Státního úřadu pro kontrolu léčiv, v tomto není výjimkou.
Novela, jejímž stínovým zpravodajem je právě Milan Cabrnoch, tak zkracuje lhůty pro rozhodnutí o cenách léků i o úhradě léků ze zdravotního pojištění. Nezasahuje však do rozhodnutí o ceně nebo úhradě v jednotlivých členských státech.
"Pacienti mají dostat nové léky včas. Úřady musí fungovat rychle a efektivně ve prospěch občanů, nikoli pro pohodlí úředníků," komentuje současné zbytečně dlouhé lhůty Milan Cabrnoch a věří, že se mu o tom podaří přesvědčit i jeho kolegy.
Evropský parlament během dnešního hlasování lhůty navrhované komisí prodloužil a vrátil komisi návrh k přepracování.